Velkej biják (2007) - Info ze zákulisí

O FILMU

V posledních třiceti letech se filmové parodie – počínaje klasikou Připoutejte se, prosím! a Žhavými výstřely a Scary Movie: Děsným bijákem konče – zpravidla zaměřovaly na specifické filmové žánry. A neustávající příval letních a prázdninových blockbusterů velkých studií přiměl scénáristy a režiséry Jasona Friedberga a Aarona Seltzera k tomu, aby jejich dosavadní tematický záběr rozšířili o nejnovější akční filmy, komiksové adaptace a dětské fantasy snímky.

Myšlenka natočit tento film Friedberga se Seltzerem napadla během práce na jejich předchozím parodickém snímku Děsnej doják, který produkoval Paul Schiff. „Při natáčení toho filmu jsme si užili tolik srandy, že se nám s tím nechtělo přestat, tak jsme zkrátka natočili další,“ říká Schiff. „Měli jsme tehdy takový malý brainstorming a mluvili jsme o tom, co by se dalo zparodovat.“

Friedberg se Seltzerem se rozhodli vystavit základ filmu okolo obecného dějového rámce fantasy pohádky Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň. Tak se zrodili Edward, Peter, Zuzanka a Lucinka – zprvu nesouvisející čtveřice sirotků hledající domov, která se díky kouzlu ocitne ve fantastické Gnarnii. Zde musí svést velkolepý souboj se zlou čarodějnicí a jejími poskoky, při jehož přípravách narazí na celou řadu postav z nedávných velkofilmů.

„Máme tyhle filmy zkrátka rádi a říkali jsme si, že bychom si z nich mohli parádně vystřelit,“ říká Aaron Seltzer. „Filmy jako Šifra mistra Leonarda, Superman, X-Men nebo Boží zápasník… Prostě nám přišlo, že by mohla být sranda vzít si je všechny na paškál. Úplně základní tematický rámec vzešel z Letopisů Narnie a pak už to šlo samo.“

Ve Velkým bijáku se sešly čtyři hlavní hvězdy Děsnýho dojáku – Adam Campbell, Jennifer Coolidge, Tony Cox a Fred Willard – které doprovází spousta nových tváří. Filmaři podotýkají, že během natáčení Děsnýho dojáku jim padla do oka spousta skvělých a velice vtipných herců a měli veliké štěstí, že se jim podařilo přivést některé z nich zpět. „V zásadě jsme chtěli hodně silné obsazení, tvořené spoustou rozmanitých osobností.“

Kvartet talentovaných komediálních herců hraje sirotky, kteří kupodivu nevypadají vůbec podobně. Kal Penn si zahrál Edwarda, který podlehne kouzlu Bílé čarodějnice; Adam Campbell Petera, jenž se snaží být opravdovým vůdcem, přestože mu jeho vrozené instinkty radí zdrhat; Faune Chambers praktickou a ledově klidnou Zuzanku a Jayma Mays Lucinku, která je… idiot.

„Edward volně vychází s postavy Edmunda v Letopisech Narnie,“ říká Kal Penn. „Žárlí na svého staršího bratra Petera a vlastně se ani moc nepovažuje za součást rodiny. Má zrádcovskou povahu. Začíná věřit tomu, že čarodějnice z něj udělá krále celé téhle země, zatímco jeho sourozenci usilují o něco poněkud jiného. Přijde mu, že mezi ně vlastně nijak moc nepatří, ale v průběhu příběhu se nakonec všichni semknou jako jedna rodina, aby čarodějnici dokázali porazit.“

Režiséři se rozhodli využít také Pennova osobního repertoáru a začlenili do filmu odkaz na komedii Zahulíme, uvidíme. „Bylo pro mě důležité vystřelit si z něčeho, v čem jsem sám hrál. Byla to součástí toho dobromyslného záměru v pozadí Velkýho bijáku,“ říká herec.

Adam Campbell, který si zahrál fintivého, šarmantního a nemotorného britského mladíka Granta Funkyerdodera v Seltzerově a Friedbergově romantické parodii Děsnej doják, tentokrát ztvárnil fintivého britského mladíka Petera. „Je to takový nervózní a vyplašený mutant, kterého na začátku svírá úzkost, ale později nabude odvahy a stane se z něj mnohem význačnější člověk, než kdy snil,“ říká Campbell.

Jayma Mays, která si zahrála s Rachel McAdams v thrilleru Noční let, ztvárnila lehce dementní Lucinku, která je parodií na nejmladší ze čtyř hlavních hrdinů původní Narnie. Lucinka hned v úvodu příběhu zjistí, že jediný člověk, kterého v života měla, byl zavražděn, ale zločinci za sebou zanechali celou řadu stop. Společně s ostatními se vydá na velkou výpravu, aby nakonec zjistila, že rodinu ve skutečnosti po celou tu dobu měla.

„Lucinka je jednoduché děvče,“ říká Mays. „Je opravdu trochu pomalejší než její sourozenci. Všechno si uvědomuje teprve pár kroků za ostatními.“

Do role Zuzanky, nejzodpovědnější a nejpraktičtější ze všech sirotků-dobrodruhů, filmaři obsadili Faune Chambers, která si dříve zahrála ve filmech jako Někdo to rád blond nebo Holky opět v akci. Při hledání vhodné představitelky se snažili narazit na někoho, kdo by byl dobrým protipólem Lucinky v podání Jaymy Mays.

„Zuzanka byla sirotkem po celý život. Má pocit, že nikdy nedostala možnost být součástí něčeho, co by stálo za řeč. Když pak narazí na tuhle možnost, ze které kouká opravdu velké dobrodružství, je úplně nadšená,“ vysvětluje Chambers. „A když se pak na to místo dostanou, je to samozřejmě něco trochu jiného, než čekali, ale i přesto se stala součástí hezké malé rodiny, kterou nikdy předtím neměla.“

Jennifer Coolidge si zahrála Bílou čarodějnici, která je odkazem na zlou Jadis z Letopisů Narnie. Coolidge, která si také zahrála v Děsným dojáku, nejvíce proslavily roly v komediích Christophera Guesta, mezi něž patří nedávný film For Your Consideration a série Pravá blondýnka.
Herečka podotýká, že role padouchů jsou oproti kladným postavám zajímavější. „No, dostávám takových nabídek docela hodně. Vypadá to, že jsem spadla do nějaké škatulky, ale co, beztak je to větší sranda,“ říká herečka.

Velkej biják je vůbec první parodií (a dost možná i prvním filmem vůbec), v níž dva různí herci ztvárnili postavy, které si zahrál ve dvou různých filmech Johnny Depp. Veterán pořadu Saturday Night Live Darrel Hammond, který má s parodií bohaté zkušenosti – zahrál si už kdekoho od Billa Clintona po Seana Conneryho – ztvárnil šibalského kapitána Jacka, jehož předobrazem byl Deppův nezapomenutelný Jack Sparrow ze série Piráti z Karibiku.

„Strávil jsem téměř každou hodinu každého dne sledováním Pirátů z Karibiku a snahou pochytat co nejvíc detailů, které bych mohl zapracovat do svého hereckého projevu. Ta postava má docela hodně vrstev, takže jsem se do ní musel pořádně zažrat a najít co nejvíce věcí, které by šly zparodovat,“ popisuje Hammond průběh příprav na roli.

Crispin Glover (Návrat do Budoucnosti) vložil do postavy Willyho Wonky pořádnou dávku své pověstné výstřednosti, čímž napodobil nejen Johnnyho Deppa v Karlíkovi a továrně na čokoládu z roku 2006, ale také Geneho Wildera, který si zahrál ve starší verzi filmu, a trochu nečekaně i Michaela Jacksona.

„Hledali jsme herce, který by měl dostatek odvahy a byl dostatečně uvolněný na to, aby dokázal Willyho Wonku v podání Johnnyho Deppa zparodovat,“ vzpomíná Paul Schiff. „A Crispin si s tou postavou báječně pohrál.“

Fred Willard si zahrál Asla, který je poťouchlým odkazem na digitálně animovaného lva Aslana z Letopisů Narnie. „Aslo je tak trochu chlípný lev, který se ohlíží za každou sukní,“ říká zkušený komediální herec.

Aby se dostal do myšlenkového rozpoložení, jaké je těmto královským šelmám vlastní, podstoupil Willard poněkud neortodoxní přípravy. „Navštívil jsem několik zoo. Jedl jsem se lvy. Usínal jsem s nimi. Miloval jsem se s nimi. Miloval jsem se s jejich ošetřovateli. A pak mi řekli: ‚A dost. Vypal.‘ A já jsem odpověděl: ‚Ale já se připravuju na film!‘“
„Mé dny sestávaly převážně z toho, že mi ulízali vlasy, dali na ně čapku, na ni nalepili paruku, pak zápasili s kalhotami a botami a nakonec mi oholili chlupy na hrudníku, aby tam mohli nalepit ty umělé,“ říká Willard.

Drobný herec Tony Cox, který se nejvíce proslavil jako parťák Billyho Boba Thorntona ve filmu Santa je úchyl! a jako parodie na schůzkologa Hitche ve filmu Děsnej doják, hraje Binka – asistenta a šoféra Bílé čarodějnice.

Roli mnicha Silase, který je parodií na vražedného sebemrskačského albína Paula Bettanyho ze Šifry mistra Leonarda, si zahrál veterán série Scary Movie Kevin Hart. Ve filmu Velkej biják je Silas jedním z mnoha zabijáků Bílé čarodějnice. V rámci příprav na natáčení musel každý den strávit tři hodiny v maskérně a na place nosil speciální kontaktní čočky.

Zesměšnění neunikla ani slavná komiksová série X-Men. Když se poprvé setkáme s Peterem, studuje spolu s Mystique, Rogue, Wolverinem, Storm, Cyclopsem a Magnetem na Mutantí akademii vědy a umění.

Carmen Electra, která se objevila v Děsným dojáku ve scéně parodující King Konga, tentokrát ztvárnila postavu, vycházející z x-menovské morfující mutantky Mystique. „S oběma režiséry jsem pracovala na filmu Děsnej doják i na prvním Scary Movie,“ vysvětluje herečka. „Takže spolu máme výborné vztahy a když mi na poslední chvíli zavolali a zeptali se, jestli bych si nechtěla zahrát v tomhle filmu Mystique, řekla jsem si, že by to mohla být legrace.“

Kdyby chtěl Velkej biják svědomitě kopírovat všechny filmy, ze kterých si střílí, musel by se štáb s herci vydat na cestu kolem světa, při níž by navštívili krásné novozélandské lesy a pole, moře na Costa Rice, pařížská muzea a zapadlou rumunskou vesnici. S pomocí filmové magie se jim však podařilo vytvořit tyto více i méně majestátní lokace v exteriérech a studiích v Jižní Kalifornii.

Producent Paul Schiff podotýká, že natáčení parodie typu Velkýho dojáku je docela ošidně komplikované. „Často si bereme na mušku opravdu velké a spektakulární filmy a konkrétní parodické scény jim musí být docela hodně podobné, aby vtip fungoval.“

Vedoucí výroby Rodney Liber přitakává, že s parodiemi se pojí několik specifických problémů, s nimiž se lidé v pozadí mainstreamovějších filmů nemusejí potýkat. „Na rozdíl od ostatních filmů, ve kterých se soustředíte na jednu dějovou linii, jich v tomto případě máte dvacet nebo třicet, protože se věnujete tolika filmům najednou,“ říká.

Pařížský Louver, v němž se poprvé setkáme s postavou Lucinky (Jayma Mays), při natáčení zastoupilo losangeleské Přírodovědné muzeum. Lucinka se vydává na velkolepé dobrodružství poté, co objeví zajímavý kód, který po sobě zanechal starý brejkující kurátor muzea v podání renomovaného herce Davida Carradineho, známého z mnoha filmů včetně Kill Bill a několika inkarnací seriálu Kung Fu.

Letopisy Narnie původně vznikly na Novém Zélandu, avšak tvůrci Velkýho bijáku našli svou krásnou, zvlněnou krajinu v kalifornském Newhallu, který leží asi 30 minut severně od Los Angeles. Okolí ranče v Placerita Canyon se pak stalo dějištěm bojových scén a samotný ranč zastoupil Aslovo vojenské ležení. Na místo natáčení denně dojíždělo mezi jedním a dvěma sty komparzistů, kteří si během dvou týdnů natáčení bojových scén zahráli lesníky, lučištníky a vojáky. Povětšinou se potili v teplotách, které se blížily 45°C.

Návrhář kostýmů Frank Helmer zažil při práci na šatech pro Bílou čarodějnici jeden z nejuspokojivějších momentů v celé své kariéře: „První scéna, v níž se objeví čarodějnice v celé své kráse, je součástí bitevní sekvence. Kontroluje v ní své jednotky,“ vzpomíná Helmer. „Tehdy byla poprvé v kompletním kostýmu: měla tu úžasnou paruku s dredy, čelenku, kterou jsem navrhnul, hnědý bojový úbor a kožené rukavice. Když jsem ji konečně viděl, jak stojí s těmi 200 bojovníky a Binkem, vypadala přesně tak, jak jsem si ji představoval. Byl to božský okamžik.“

V době, kdy náklady na vizuální efekty velkých hollywoodských blockbusterů často převyšují celé rozpočty jiných filmů, dostali producent vizuálních efektů Greg Baxter a jejich vedoucí Ariel Shaw nelehký úkol – vytvořit neméně okázalé sekvence pro Velkej biják. Nejkomplikovanější částí natáčení se z pohledu oddělení speciálních efektů ukázala být sekvence, v níž se jistý pirátský kapitán prohání na velkém mlýnském kole.

Mluvícího bobra a postavu s chapadly ve stylu Davyho Jonese dostal na starost hlavní loutkář Mark Rappaport a tým z jeho firmy na speciální efekty Creature Effects Inc. Na pohybech těla a obličeje bobra pracovalo najednou pět loutkářů.

Na armádu kaskadérů dohlížel koordinátor Keith Adams, do jehož portfolia patří mj. práce na stejné pozici u filmů Quentina Tarantina Kill Bill 1 a 2.

Hlavní výtvarník William Elliott se snažil co nejpřesněji napodobit vzhled původních filmů a nesklouznout přitom k obvyklým komediálním klišé. „Snažíme se, aby se veškerý humor odehrával v normálním prostředí. Měl by vycházet ze scénáře a chování postav, my jim pouze poskytujeme solidní pracovní prostředí.“

Jason Friedberg a Aaron Seltzer se u Velkýho bijáku neomezili pouze na scénář a režii, ale napsali také texty ke dvou písním, které v něm zazní: maniakální „He’s Willy“ v podání Umpa Lumpů a „Lazy Pirate Day“, které pěje kapitán Jack a jeho banda pirátů.

„Máme rádi, když je ve filmu co nejvíc hudby,“ říká Seltzer. „Díky tomu zůstává všechno až do konce veselé, vtipné a různorodé. Některé z těch filmů, které parodujeme, navíc obsahují hudební čísla – třeba Karlík a továrna na čokoládu.“

Choreografii ve dvou velkých hudebních číslech měla na starosti Stacy Walker, která se rovněž podílela na tanečních sekvencích ve snímku Děsnej doják.

zdroj: Bontonfilm