Transformers (2007) - Info ze zákulisí

„Už od chvíle, kdy se Transformers poprvé objevili, patřím k jejich největším fanouškům,“ říká Steven Spielberg, který zastal u nového filmu o slavných robotech roli vedoucího výroby. „A nemyslím to tak, že bych je kupoval pro své děti. Kupoval jsem je pro sebe a neustále jsem ležel v těch komiksech. Byl jsem regulérní sběratel a vždycky jsem si říkal, že podle téhle série hraček jednou vznikne obrovský letní trhák.“

A nebyl zdaleka sám – stejný názor mělo i několik dalších filmových producentů. Když bylo vše dojednáno, vypadalo jádro tvůrčího týmu jako rejstřík hollywoodské producentské šlechty: Steven Spielberg, Michael Bay, Lorenzo di Bonaventura (Odstřelovač), Tom DeSanto (série X-Men), Don Murphy (Takoví normální zabijáci) a Ian Bryce (Zachraňte vojína Ryana).

„Na překonávání předsudků ohledně robotů – které měli dokonce i samotní fanoušci – bylo nejtěžší to, že dokud jsme neměli v rukávu nějaké záběry, nikdo vůbec nechápal, o čem má ten film být,“ pokračuje Spielberg. „Proto jsme se hned pustili do práce: snažili jsme se vymyslet lidský příběh, nalézt co nejlepší herce a vyprodukovat co nejúžasnější efekty. Říkali jsme si, že zbytek se už vyřeší sám.“

Společnosti DreamWorks Pictures a Paramount Pictures se nakonec rozhodly podílet na filmu společně. Jejich předchozí spolupráce přinesla ovoce v podobě takových hitů jako Dreamgirls, Válka světů, Collateral či Zachraňte vojína Ryana.

První verzi scénáře napsal komiksový autor a nadšenec John Rogers. „Ti hodní lidé z DreamWorks vědí, že jsem zaseknutý puberťák. Živím se jako profesionální teenager,“ vtipkuje Rogers. „Takže s přihlédnutím k tomu, že jsem v jejich kancelářích rozebíral a dával zpátky dohromady Optima Prime, jsem ve chvíli, kdy se mě zeptali, jestli mám zájem, skutečně neměl na výběr. Šel jsem do toho s nadšením, byla to skvělá příležitost. Do začátku mi řekli jedinou věc: napiš lidský příběh.“

Rogersova původní trojice dějových linek se nakonec propojila v jednom tematicky bohatém a zajímavém příběhu, který sepsali dva experti na slovo vzatí – Alex Kurtzman a Roberto Orci. Ještě předtím, než jim Rogers předal štafetu, strávil hodně času prohlížením různých webů, věnovaných Transformers. „Plynule jsem přešel k jinému projektu a nechal jsem Alexe a Boba, ať se v tom pěkně vymáchají sami,“ vtipkuje scénárista. „Transformers mají tak obrovské množství fanoušků, že byste mohli obětovat velký kus života jen zodpovídání jejich otázek.“

S nabídkou režijního postu se Spielberg rozhodl oslovit Michaela Baye, který v té době právě dokončoval akční thriller Ostrov. „Michael je pro film tohoto typu naprosto ideální režisér,“ říká Spielberg. „Má pro tenhle materiál opravdový cit – ví přesně, jak by to mělo vypadat. Dostal úplnou svobodu, aby mohl vdechnout lidským i robotickým postavám život přesně tak, jak chtěl.“

Bay bez delšího přemýšlení pustil jeho nabídku z hlavy, ale když si uvědomil, že to Spielberg myslel zcela vážně a hodlá se na projektu aktivně podílet jako výkonný producent, přece jen podlehl nutkání a přistoupil na nabídku výletu do centrály firmy Hasbro. Po setkání s vedoucím výroby Brianem Goldnerem jej ovládlo nadšení a dle svých vlastních slov trvalo přibližně tři sekundy, než otočil o 180°.

V Hasbro prošel Bay spolu s producenty di Bonaventurou a Ianem Brycem tamější „Školou Transformerů“ (DeSanto s Murphym tento kurs absolvovali při své předchozí návštěvě). „Tak tomu opravdu říkají,“ vysvětluje Bay. „Provedou vás celou tou mytologií a všemi inkarnacemi komiksů a hraček. Je to takový průlet historií Transformers – celé té značky a jednotlivých postav. Ten obrovský rozsah toho všeho vás naprosto ohromí. První, co mě hodně vzalo, byla ta představa robotů, kteří se transformují na dálnici v rychlosti 130 km/h. V tom okamžiku jsem začal mít obrovskou touhu to zrealizovat.“

Bay, který je velkým příznivcem japonského anime, věděl, že spolu se svým hlavním výtvarníkem Jeffem Mannem rozhodně neudělá slavné značce ostudu. Ani jeden z nich však nebyl připraven na vlnu zdrcující kritiky, která se na ně začala valit dokonce už před začátkem natáčení.

„K lidem, kteří tyhle fenomenální hračky vymysleli, musíte pociťovat velkou úctu,“ říká Bay. „Ale mým úkolem bylo přenést je do skutečného světa, a to tak, aby do něj co nejvíc zapadli, což bylo hodně těžké. Roboti první generace se skládali z docela malého množství velkých bloků, což by ve filmu vypadalo asi jako ten jednoduchý obří panák z Krotitelů duchů. Náš Optimus Prime se skládá z 10 108 součástek, z nichž se každá pohybuje.“

„Před podepsáním smlouvy jsem v sobě musel překonat hodně velkou nedůvěru, protože jsem chtěl dělat výhradně na filmu, který bude zcela fotorealistický,“ říká Bay. „Tihle roboti patří k tomu nejkomplexnějšímu, co kdy ILM vytvořili. Ještě před dvěma lety by to nebylo technicky možné. A to je má odpověď všem lidem, kteří si stěžují na to, že se roboti trochu liší od originálu. Někdy je vlastně lepší vůbec nereagovat a nechat výsledek hovořit sám za sebe.“

Všechny herce ohromilo přísné utajení, které celý projekt obklopovalo. Většina z nich nedostala celý scénář, ale pouze scény, v nichž přímo vystupovali. „Když jsem pak přišel do studia a viděl, jak úžasné scény pro ten film vytvořili, pochopil jsem, proč se to Michael a Steven snažili tak úzkostlivě tajit,“ vzpomíná Jon Voight.

Filmaři strávili hodně času sledováním televizního seriálu Transformers z 80. let a animovaného filmu z roku 1986, které jim pomohly podrobně se seznámit s první generací robotů.

„Steven chtěl, aby to bylo pět proti pěti,“ říká Bay. „Tím to celé začalo.“

„Bylo jasné, že nemůžeme udělat film bez Bumblebeeho, Optima Prime a Megatrona,“ říká di Bonaventura. „Pak jsme si mezi sebou udělali takovou anketu, abychom zjistili, kdo jsou naši největší oblíbenci, no a potom jsme se zeptali fanoušků. Z toho všeho pak vzešel seznam nejoblíbenějších transformerů. Víme, že si lidé budou říkat: ‚Jé, škoda že tam nedali tady toho nebo tamtoho‘, ale všechny jsme je do jednoho filmu bohužel nacpat nemohli.“

Herecké obsazení

Shia LaBeouf, který se zhostil titulní role Sama Witwickyho, se během natáčení hodně sblížil s hereckým veteránem Jonem Voightem. Společně pak rozebírali Samův příběh a všechna dilemata, která musí uprostřed války dvou světů řešit. „Nikdy to nebyla debata o technologiích, nebavili jsme se o robotech,“ říká LaBeouf. „V první řadě jsme řešili, jak udělat ten Samův příběh reálným. Jak mohou ty postavy působit věrohodně? Jak dovedeme jejich vztahy do natolik funkční podoby, aby se mohli diváci nechat unést příběhem? Protože pokud vás nezaujmou postavy – a to se týká i těch animovaných – nemáte chuť dívat se na film.“

„Sam je úplně normální kluk,“ říká Bay. „Nechtěl jsem, aby to byl nějaký hejsek ani počítačový magor, prostě normální týpek. Je trochu nešikovný, ale člověk si ho hned zamiluje.“

Megan Fox (Mikaela Banes) si pro svou první významnou roli vybrala opravdu veliké sousto – což jí ovšem nijak nebránilo v tom, aby ve filmu excelovala: „Přestože je Megan u filmu nová, je na place neuvěřitelně vyrovnaná a jistá, na jejím herectví není nic strojeného,“ říká Bay. „Taky se mi moc líbilo, že ji nikdo moc nezná… i když to pomyšlení, že svěřujete tak důležitou roli někomu neprověřenému, může být trochu skličující. Ale se Shiou jim to šlo úplně skvěle. Mají skvělou energii.“

Pro herečku bylo nejtěžším úkolem držet krok se svým hereckým protějškem a udržet svou postavu a potažmo celý film v rovině uvěřitelnosti. „Jak můžete použít slovo ‚Bumblebee‘ a nehnout při tom brvou? Jak můžete mluvit ke dvanáctimetrovému robotovi, aby to vypadalo realisticky – když je navíc vaše postava tím, co spojuje publikum s příběhem? Naším úkolem bylo zachovat tuhle rovnováhu, což pro mě byl asi nejnáročnější aspekt celého natáčení.“

„Mikaela je hodně divoká holka. Ráda se motá okolo aut a do toho světa robotů je vtažena vlastně náhodou. Ocitla se se Samem uprostřed toho konfliktu a cítí, že ho musí ochraňovat,“ říká herečka.

„Nedokázal jsem si dost dobře představit, jak by šel udělat film z toho, co jsem si pamatoval pouze jako parádní kreslený seriál,“ říká Josh Duhamel, jenž ve filmu ztvárnil kapitána Lennoxe. „Ale jakmile jsem viděl rozsah té armádní techniky a prostor, k nimž jsme měli přístup, všechny ty speciální efekty, toho robota, kterého postavil se svým týmem John Frazier, a ten obrovský smysl pro detail, věděl jsem, že mě potkalo velké štěstí.“

Duhamel spolu s několika dalšími herci a skutečnými vojáky, kteří s nimi měli ve filmu hrát, absolvoval třídenní trénink v Air Force. I přesto, že se na roli zodpovědně připravoval a snažil se dostat do co nejlepší kondice, pro něj bylo natáčení velmi fyzicky náročné: „V ruce držím ten dvacetikilový kulomet, mám na sobě brnění, soupravu na přežití, náboje do toho kulometu a všechny ty další věci, které prostě potřebujete, a s tím vším utíkám co nejrychleji po ulici, vedu celou tu skupinu. Po prvním záběru jsem umíral! Pak jsme ho opakovali, pak znova… napočtvrté jsem už skoro nemohl běhat.“ Po tomto šoku si Duhamel na začátku každé další scény pečlivě zjišťoval, zda v ní bude střílet nebo ne, aby mohl zbraň případně nahradit její lehčí gumovou napodobeninou.

Tyrese Gibson (technický seržant Epps) se o přípravě filmu poprvé dozvěděl od svého právníka, který pracuje i pro Michaela Baye. Přestože se znal s režisérem již delší dobu a občas mluvili o tom, že by spolu někdy rádi natočili film, tehdy ještě ani jeden z nich nevěděl, že budou v budoucnu pracovat zrovna na tomto projektu.

Gibsona před natáčením postihl těžký případ chřipky, která jej těsně před začátkem příprav upoutala na lůžko. Dostal se z ní až ve chvíli, kdy spolu s ostatními herci nastoupil v kalifornském Fort Irwin’s National Training Center k základnímu fyzickému tréninku. Když se mu však začala nemoc vracet, byl svými lékaři donucen vynechat první tři dny natáčení na základně Holloman.

„Po všech těch varováních a opatřeních mi bylo víceméně jasné, že běhat v 50°C není tak úplně to, co si můj lékař představoval, ale nemohl jsem si dovolit zmeškat víc než tři dny,“ vzpomíná Gibson. „Bylo to šílené. Pokaždé jsem šel domů naprosto vyčerpán. Ale byl to jeden z mých nejlepších životních zážitků, nechtěl bych o to přijít ani za nic. Jen to, co jsme tam natočili, by vydalo na celý film – ale to byl pouze začátek.“

John Turturro byl jako otec dvou synů, 16letého a šestiletého, vystaven velkému rodinnému nátlaku. „Můj starší syn mi řekl: ‚Víš přece sám, že v tomhle hrát musíš, nemáš na výběr,‘ na což jsem odpověděl: ‚No, musím si to nejdřív přečíst,‘ a on mi řekl: ‚Ne, nemusíš.‘,“ vzpomíná se smíchem herec, který si ve filmu zahrál agenta Simmonse.

Jona Voighta, který ztvárnil ministra obrany Johna Kellera, velmi zaujala snaha mít při natáčení scén s vojáky neustále na place nějakého armádního poradce. Při natáčení se tak střídali zástupci leteckých sil Air Force, armády a námořnictva, které čas od času doprovázel Phil Strub z Pentagonu, jenž má na americkém ministerstvu obrany na starost monitoring vyobrazení armády v produktech zábavního průmyslu.

Spolupráce s armádou

K vojenským instalacím, které se ve filmu objeví, patří letecké základny Holloman, Kirtland a Edwards Air Force Base a Pentagon. Díky spolupráci s různými složkami armády měla produkce k dispozici také špičková zařízení, která by jinde nesehnala – včetně letounů CV-22, F-117 a C-130 a poněkud hrozivé bojové lodi.

„Bez vstřícnosti ministerstva obrany bychom tenhle film vůbec nemohli natočit,“ říká Bryce. „Pochopili, že navzdory sci-fi premise je naše vyobrazení armády ukotveno v realitě a měli zájem o to, abychom jejich technologie a lidi vykreslili co nejvěrohodněji. Ta podpora, které se nám dostalo, byla omračující. Jsme pyšní na to, že téměř všechny filmové vojáky – včetně těch, kteří se jen mihnou někde v pozadí – hráli doopravdy lidé z armády, ať už byli v aktivní službě nebo vysloužilí.“

Akční scény a kaskadérské kousky

Bayovo nadšení pro monstrózní kaskadérské kousky většinou ovládne i všechny herce. Ti pak dříve či později zjistí, že začínají souhlasit s účastí na šílených, fyzicky mimořádně náročných akrobatických kouscích, při nichž by si sami sebe nikdy nedokázali představit.

Fyzické aspekty jeho role se zamlouvaly i šedesátníkovi Jonovi Voightovi. Stejně jako zbytek herců byl připraven zhostit se své role se vším všudy. V jedné scéně, v níž je jeho postava vážně zraněna, šokoval celý štáb, když se skácel na tvrdou betonovou podlahu studia, jako kdyby jej zbloudilá kulka trefila doopravdy.

Herečka Megan Fox přísahá, že během natáčení přibrala kvůli běhání a fyzickým přípravám nejméně 5 kilo svalů. Velké uznání má zejména pro lidi okolo kamery, kteří museli s herci držet tempo a zabírat je během všech jejich šílených kousků. „Za to, že nás dokázali tak skvěle sledovat, si zaslouží velké uznání,“ říká herečka. „Dostali jsme jen obecné instrukce, kterým směrem máme běžet, no a tam jsme zkrátka zamířili. Nicméně trefit se na nějakou značku je u podobného filmu zhola nemožné.“

Výtvarná stránka filmu

K práci na výtvarné stránce filmu najal Bay hlavního výtvarníka Jeffa Manna, s nímž v minulosti spolupracoval na reklamách. Proces přípravy filmu byl velmi dlouhý a všichni výtvarníci měli velmi specifické povinnosti. Navržení finálních konceptů postav trvalo Mannově týmu šest měsíců.

„Nejdříve jsem se zaměřil na to, co všechno musí každá postava v průběhu děje udělat,“ říká Mann. „Pak jsem bral v potaz, jak vypadají před transformací a nakonec to, jak samotná transformace probíhá.“

Mann podotýká, že filmaři se snažili proces transformace omezit určitými pravidly – na rozdíl od komiksu, v němž se roboti mohou proměnit v cokoliv. „Naši roboti mají možnost najít vozidlo, oskenovat jej a poté se proměnit v jeho kopii,“ vysvětluje. „A každý robot se může proměnit jen v něco, co má stejný objem jako on – například Jazz se promění v Pontiac Solstice, zatímco Optimus ve velký náklaďák.“

„Sestavili jsme tým, čítající přibližně 25 výtvarníků, aby vytvořili konceptuální storyboardy, v nichž by se odrážel vylepšený vzhled robotů a aut. Každý výtvarník měl svou úlohu – jeden navrhoval oči, jiný celkovou podobu obličejové části, další pracoval na nohách. Trvalo to měsíce a měsíce. Hasbro nám pomáhalo, ale zároveň nám nebránilo v tvůrčím rozletu,“ dodává Mann.

Přivádění Transformerů k životu

Když se v komunitě digitálních animátorů rozkřiklo, že Michael Bay připravuje hraný film, postavený na konceptu akčních figurek z počátku 80. let, rozšířily se řady pracovníků společnosti ILM o zástupy dlouholetých fanoušků Transformers, kteří se v průběhu předcházejících let stali pracovníky v oblasti vizuálních efektů, a nyní byli přizváni k účasti na vzniku filmové adaptace.

A co měli v ILM na práci? Bayova armáda měla několik divizí. Jako první začali na filmu pracovat oddíly konceptuálních výtvarníků, kteří vymysleli všechny mechanismy – jak budou postavy vypadat a jak se budou pohybovat. Pak přišla řada na virtuální mechaniky, kteří vytvořili části jednotlivých robotů a vymysleli, jak na sebe budou napojeny. A nakonec přiložili ruku k dílu animátoři, kteří jim vdechli život.

„Pokud bychom to přirovnali ke skutečnosti, dá se říci, že máme lidi, kteří ty loutky nejdříve vyrobí, a my jsme pak samotní loutkáři,“ říká vedoucí animace Scott Benza. „Ale s tím rozdílem, že se to všechno děje v počítači, je to všechno virtuální a nemůžete si na to šáhnout.“

A jak si člověk poradí s „hereckými výkony“ svých virtuálních svěřenců? Jak odhadne, co by jim mělo jít vyčíst z obličejových částí a jak zajistí, aby se přirozeně pohybovali v intenzivních akčních scénách? Jednou z možností bylo dostat se do hlavy Michaela Baye a zjistit, jak postavy vnímá. To se Bay pokusil animátorům vysvětlit pomocí příměrů k postavám či představitelům z jiných filmů, kteří jeho představy o povaze a chování Transformerů naplňovali: „Jako předlohu pro Bumblebeeho jsme měli Michaela J. Foxe v Návratu do budoucnosti, Liam Neeson byl zase v několika svých rolích dobrá předloha pro Optima Prime… A našel bych i několik dalších příkladů, které nám dal na začátku jako startovní body, od kterých bychom se mohli odpíchnout,“ vzpomíná Benza.

„Lidé z komunity speciálních efektů si nás všimli,“ říká vedoucí vizuálních efektů Scott Farrar. „Nešetřili lichotkami a říkali nám, že tohle je možná nová generace efektů tohoto typu. Říkali, že je to srovnatelné s pokrokem, jakým byl ve své době Jurský park.“

„Chtěli jsme vytvořit něco mnohem elegantnějšího než ty těžké roboty, které jsme už všichni viděli a pomalu nás začínají nudit. To znamená, že jsme se při animaci nezaobírali tím, co by v té či oné situaci udělal nějaký masivní a těžkopádný objekt – chtěli jsme mít bojovníky, kteří dokáží manévrovat dosud neviděným způsobem. Má to hodně společného s hongkongským stylem bojových filmů, kde jsou herci zavěšeni na kaskadérských lanech,“ dodává Farrar.

„Michael Bay nenatáčí malé filmy,“ říká Steven Spielberg. „Myslím, že tenhle film má ještě vyšší produkční kvality než Armageddon a Pearl Harbor. Tam, kde je třeba, je děsivý a temný, jindy je zase překvapivě vtipný.“

„Jsem na Transformers a na práci všech lidí, kteří se na tomhle filmu podíleli, velmi hrdý,“ dodává Spielberg. „Doufám, že se z něj stane první díl dlouhé série.“

Na straně DOBRA bojují

• OPTIMUS PRIME
  Optimus Prime je statečným vůdcem Autobotů.Je považován za zosobnění odvahy, síly a rozhodnosti. Jeho oblíbené motto zní: „Svoboda je nejlepší ze všech cituschopných bytostí“.
• BUMBLEBEE
  Jako správný autobotí špión je Bumblebee přeborníkem v maskování. Co mu schází na velikosti a síle, to hravě dožene odvahou. Lidskou společnost přímo vyhledává a za své pozemské kamarády by klidně položil život.
• JAZZ
  Jazz si zvolil formu vytuněného sporťáku, protože na vzhledu přece záleží především. Pokud by si ze Země mohl odnést jednu libovolnou věc, byly by to naše kulturně civilizační výdobytky.
• IRONHIDE
  Ironhide je jednoznačně nejdrsnějším Autobotem. Stačí, aby výhružně přivřel oči, a většině Deceptikonů se strachy roztřesou kolena. Sám se považuje za Optimovu pravou ruku, která rozdrtí vše, co se jí se špatnými úmysly připlete do cesty.
• RATCHET
  Ratchet je hlavní autobotí mechanik, konstruktér a lékař. Neexistuje nic, co by nedokázal opravit. Vzhledem ke své mírumilovné povaze se snaží všechny problémy řešit především domluvou.

Na straně ZLA bojují

• MEGATRON
  Megatron je lídrem Deceptikonů. V plánu vytvořit vlastní mocnou říši ho nic nezastaví, ani Autoboti, jejichž vůdce Optimus Prime je na prvním místě seznamu jeho nepřátel.
• BARRICADE
  Barricade je rozený lovec. Na rodné planetě Cybertron si vydobyl toto jméno díky efektivitě, s jakou lovil a ničil prchající Autoboty. Na Zemi si zvolil podobu policejního auta, aby zničil důvěru veřejnosti k oficiálním reprezentantům spravedlnosti.
• STARSCREAM
  Starscream je výrazně narcistická osobnost, která musí mít neustále něco extra. Ne náhodou si zvolil podobu stíhačku F-22, kterou považuje ze vrchol našeho technologického vývoje. Slouží Megatronovi, ale neustále všechny přesvědčuje, že by byl lepším vůdce.
• BALCKOUT
  Maximální požitek představuje pro tohoto Deceptikona chaos bitevní vřavy a možnost cokoliv zlikvidovat. Blackout je také nosič obřích břemen, na kterého ostatní Deceptikoni spoléhají při přepravě na velké vzdálenosti.
• FRENZY
  Frenzy je excentrický špión, který na sebe rád bere podobu běžné elektroniky. Jeho úkolem je proniknout do informačního centra nepřítele, nabourat jeho počítačové systémy a ukrást z nich ty nejcitlivější informace.

zdroj: Bontonfilm