Tahle země není pro starý (2007) - Info ze zákulisí

Když se v roce 2003 objevil na pultech román Tahle země není pro starý , byl už její autor Cormac McCarthy dobře známý v souvislosti se svými nevšedními příběhy, které se odehrávají v prostředí měnícího se amerického západu. Kniha, která se ihned setkala s velkým úspěchem, vypráví napínavý, vtipný i drásající příběh o čestném muži, který u texaských hranic narazí na peníze v hodnotě 2,4 milionu dolarů. Je také provokativním zamyšlením nad dobrem a zlem na moderním americkém západě, kde vládne násilí a bezpráví ještě více než ve slavném divokém období.

Základem příběhu jsou témata, jimiž bylo prosyceno i deset jeho předchozích, nyní již klasických románů: rychle se přibližující konec určitého způsobu života, poslední vzepjetí cti a spravedlnosti proti světu plnému bezpráví, lidský boj se zlem, temná komičnost i násilnost moderní doby, provázanost pokušení, přežití a obětování a také špetka lásky a okamžiky naděje v neradostných dobách.

Jeho komplexní postavy a symbolická témata byly v tomto románu natolik silné, že potenciální filmové zpracování vyžadovalo už na první pohled tvůrce se smyslem pro bohatou, jízlivou a zvučnou výpravu, která by dokázala převést stránky knihy do působivých obrazů a řízných dialogů. Je těžké představit si v této roli někoho povolanějšího než Joela a Ethana Coenovy, kteří vtrhli na scénu klasickým noir filmem Zbytečná krutost a později se zapsali zlatým písmem do dějin kinematografie snímky jako Zmatky v Arizoně , Millerova křižovatka , Barton Fink , Muž, který nebyl , Bratříčku, kde jsi? nebo oscarovým Fargem . Tento film kombinuje McCarthyho komplexní, detailní, mnohovrstevný a leckdy humorný styl s jejich jedinečným filmovým vizionářstvím. Výsledkem je velmi působivá a akcí nabitá podívaná.

Coenové se o McCarthyho románu poprvé dozvěděli od producenta Scotta Rudina. „Přinesl nám jej s tím, že by nám mohl být určitým způsobem blízký, a nám se opravdu líbil. Také jsme si mysleli, že bychom s ním dokázali něco udělat,“ říká Ethan Cohen.

„Tohle je asi nejblíže k akčnímu filmu, jak se kdy dostaneme,“ dodává Joel. „Je to honička – Chigurh nahání Mosse a na paty jim šlape ještě šerif. Podobný film vyžaduje spoustu fyzické aktivity. Je zajímavý z hlediska žánru… ale také pro nás, jelikož podrývá ta žánrová očekávání.“

Jako první chtěli Coenové dát příběhu filmovou strukturu a zdůraznit vzájemné propojení Llewelyna Mosse, který objeví velký finanční obnos ze zpackané předávky drog, a jeho dvou pronásledovatelů: hrůzu nahánějícího psychopata Chigurha a jeho pravého opaku, decentního šerifa Bella. Výsledkem byl námět, který Coenovým sliboval výpravu do jiných zákoutí filmového řemesla, než na jaká byli zvyklí.

„V knize je docela dost humoru, nicméně o humoristickém románu se skutečně mluvit nedá,“ říká Joel Coen. „Je opravdu hodně temná – a to pro nás byla definující vlastnost. Kromě toho obsahuje hodně násilí a krve, takže výsledkem je asi nejnásilnější film, jaký jsme natočili. Myslím, že v tomto směru kopíruje knihu docela věrně.“

Autorův styl a zajímavé téma přilákalo k projektu herce, kteří patří k hollywoodským špičkám.

Tommy Lee Jones, který byl nakonec obsazen do role šerifa Bella, četl knihu krátce po jejím vydání a už tehdy jej uchvátila. Když pak zjistil, že ji do filmové podoby budou převádět bratři Coenové, jeho zájem ještě zesílil. Nemenším McCarthyho fanouškem je také Josh Brolin, jemuž připadla role Llewelyna Mosse – válečného veterána, jenž rychle pookřeje v okamžiku, kdy najde velkou sumu peněz. Zdrojem jeho radosti však není hamižnost, ale spíše láska: „Myslím si, že z Mossova pohledu jde především o to, že udělá radost své ženě Carle Jean. Hrozně moc ji miluje, proto chce zařídit co nejlepší společný život a učinit ji šťastnou – to jej žene kupředu,“ říká Brolin.

Uznávaný španělský herec Javier Bardem se zhostil role zabijáka Chigurha, který ztělesňuje drsnou náturu pohraničního obchodu s narkotiky. S příběhem se seznámil teprve při čtení scénáře a velmi jej zaujal. „Byl to velmi silný příběh o násilí – o tom, jak ovládnout a zastavit tu jeho obrovskou vlnu, která v současnosti zachvátila svět.“

POSTAVY A OBSAZENÍ

Základním pilířem příběhu je šerif Bell - stoický, filozoficky založený muž s dost suchým smyslem pro humor a skálopevným smyslem pro morálku. Vzestup obchodu s narkotiky, který zavlekl do jeho okolí novou sortu nebezpečných zločinců a spoustu násilí, jej mučí. V novodobé každodenní realitě je Bell symbolem touhy po starých časech.

„Film dostal – nepříliš překvapivě – stejný název jako kniha, který zčásti vychází z toho, jak šerif Bell vnímá plynutí času, stárnutí a proměny věcí okolo něj,“ říká Joel Coen.

„Předpokládám, že proto se kniha odehrává místo v současnosti v roce 1980. Tehdy začínal být mezistátní obchod s narkotiky hodně brutální a my tenhle posun můžeme sledovat společně s postavou šerifa,“ dodává Ethan.

Při hledání vhodného představitele Coenovy velmi brzy napadl Tommy Lee Jones. „Existuje jen velmi, velmi málo lidí, kteří jsou schopni se takové role zhostit,“ říká Joel. „Šerif Bell je duší tohoto filmu a ta oblast, v níž se příběh odehrává, pro něj opravdu hodně znamená, takže jsme potřebovali někoho, kdo tuhle náklonnost k oblíbenému prostředí chápe. Ta role navíc vyžaduje cit, který do ní může vnést jedině opravdu skvělý herec. A těch je také pomálu. No a když se zamyslíte, kdo splňuje obě tahle kritéria, vyjde vám Tommy Lee Jones. Je to Texasan, takže ten region má v srdci.“

Jones má už několik rolí strážců zákona za sebou, ale šerif Bell se od ostatních lišil. Herce zvláště dojala jeho snaha vypořádat se s absurdní skutečností, že svět okolo něj se zhoršuje i navzdory tomu, co všechno udělal pro jeho nápravu. „V průběhu děje si šerif Bell uvědomí, že je toto zločinné monstrum mnohem silnější než on. Ale začíná si také uvědomovat, že reagovat rozčarováním a zklamáním je úplně zbytečné.“

Obsazení Llewelyna Mosse byl trochu větší oříšek. Tento dobrosrdečný veterán z Vietnamu by pravděpodobně nikdy v životě nepřekročil zákon – dokud ovšem nenarazí na velkou hromadu peněz, které zřejmě patří několika mrtvolám.

„Moss je docela obyčejný člověk, který se ocitne ve výjimečné situaci a neuváženě se rozhodne shrábnout hromadu peněz, které nejsou jeho,“ vysvětluje Ethan Coen. „Pak stráví zbytek filmu tím, že se snaží setřást následky. Všechno v tomhle filmu se točí okolo něj.“

„V tomhle filmu je hrdina, padouch, a pak ten uprostřed - Moss,“ dodává Joel.

Role se zhostil Josh Brolin, který vyrostl na kalifornském venkově. Postava mu ihned přirostla k srdci: „Moss je takovou kombinací mnoha lidí, se kterými jsem vyrostl. Byli velice zásadoví, ale myslím si, že za podobných okolností by asi udělali totéž jako on.“

Třetím zásadním prvkem je Anton Chigurh - chladný, zvláštní padouch, který nezanechává svědky. Natolik temná postava vyžadovala herce, který by byl schopen vyhnat intenzitu svého hereckého projevu do extrému.

„Potřebovali jsme herce, který by Chigurha dokázal dobře ztělesnit, ale zároveň by toho příliš mnoho neprozrazoval, aby v jeho podání zůstal tajemným. Proto Javier Bardem,“ vysvětluje Joel.

Bardem se poměrně rychle stal jedním z nejvýraznějších mimohollywoodských talentů, k čemuž výraznou měrou přispěl jeho výkon v roli kubánského básníka Reinalda Arenase ve filmu Než se setmí , jenž mu vynesl nominaci na Oscara, a titulní role v dramatu Hlas moře , které mu vyneslo cenu pro nejlepšího herce na MFF v Benátkách.

„Jedním z témat filmu je ta obrovská vlna násilí, která válcuje svět, a Chigurh ji symbolizuje – nemá žádné kořeny, pokaždé zachází ještě o něco dál a je nezastavitelný,“ říká herec.

Při práci na postavě Bardem úzce spolupracoval s Coenovými. „Rozhovory s Joelem a Ethanem úplně změnily můj pohled a ta postava se stala zajímavější, komplexnější a také vtipnější,“ říká herec.

Ústřední mužské trio doprovází dvě neméně podmanivé ženy. V roli Mossovy ženy Carly Jean se představí skotská herečka Kelly Macdonald, která nedávno získala Emmy a byla nominována na Zlatý glóbus za roli v televizním filmu HBO The Girl in the Café . Při konkurzu filmaře překvapila: „Zrovna když jsme se smiřovali s tím, že člověka z toho regionu prostě nejde zahrát, podařilo se nám obsadit Kelly Macdonald, která pochází ze skotského Glasgow,“ směje se Joel. „Nevěřil jsem, že by dokázala zahrát děvče ze západního Texasu, ale během konkurzu nás přesvědčila o opaku.“

Macdonald na scénáři zaujalo zejména to, že je v něm Carla Jean charakterizována jako cílevědomá mladá žena, která si je rovna se svým mužem. „Je to opravdu krásný vztah,“ říká Macdonald. „Scénář navozuje pocit, že jsou ideální pár. To se mi při jeho čtení opravdu líbilo. Dovedou se poškádlit, ale je mezi nimi i opravdová a ryzí láska.“

Tommy Lee Jones byl s obsazením Macdonald také velmi spokojen. „Kelly zvládla ten západotexaský přízvuk naprosto perfektně,“ říká Jones, od nějž má tato pochvala dvojnásobnou váhu, protože ze západního Texasu sám pochází. „Mezi natáčením byla příjemná malá holka ze Skotska, ale jakmile stanula na place, proměnila se v tuhle hezkou, ale drsnou dívku ze západního Texasu. Opravdu to na mě zapůsobilo.“

Druhým důležitým svazkem je manželství šerifa Bella a jeho ženy Loretty, která ve významné míře pomáhá definovat jeho postavu. Role Loretty se zhostila Tess Harper, která pochází z Arkansasu a má na kontě nominaci na Oscara a Zlatý glóbus. Coenové byli jejími fanoušky už od doby uvedení filmu Tender Mercies (1983) a oceňují její schopnost „dokázat hodně v krátkém časovém úseku“.

„Loretta je ten pevný opěrný bod, který drží šerifa tam, kde má být. Je pro něj bezpečným přístavem v bouři,“ říká herečka.

POD ŠIRÝM NEBEM: VÝTVARNÁ STRÁNKA FILMU

Film se odehrává v jednom z nejzajímavějších amerických prostředí, které je také opředeno mnoha mýty – v pustinách u hranic Texasu s Mexikem, kde od sebe obě země oddělují pouze břehy řeky Rio Grande. Aby filmaři dokázali tuto oblast vyobrazit autenticky, vydala se produkce na vyschlé pláně západního Texasu a do pouští v Novém Mexiku, kde bratři Coenovi znovu využili talentu kameramana Rogera Deakinse, který má na kontě už pět Oscarů.

„To prostředí je ve skutečnosti jedním z důvodů, proč jsme na tomhle filmu chtěli pracovat,“ říká Ethan Coen. „Náš první film ( Zbytečná krutost ) jsme natáčeli v Texasu – bylo to sice v Austinu, ale projížděli jsme při tom západním Texasem a už tehdy jsme si to tam zamilovali.“

„To, kde se děj odehrává, je naprosto stěžejní aspekt příběhu, důležitý přinejmenším tak jako všechno ostatní. Je to velmi půvabná scenérie, ale spíše tou pochmurností než malebností. Není to jednoduché místo k žití, což skvěle koresponduje s hlavním tématem toho příběhu – lidská konfrontace s drsným prostředím.“

„Je to místo proslulé násilnou minulostí a nehostinností. A stejně jako v ostatních románech Cormaca McCarthyho je v podstatě jednou z postav a neoddělitelnou součástí příběhu,“ podotýká Joel.

Deakins, který s bratry Coenovými natočil mj. filmy Fargo , Barton Fink nebo Muž, který nebyl příběh obalil strhujícím vizuálním pojetím, díky němuž natáčecí lokace zajímavým způsobem ožily. „Z mého pohledu bylo Tahle země není pro starý hodně podobné filmům Sama Peckinpaha,“ vysvětluje Deakins. „Mělo to atmosféru historického filmu, do níž ale zasáhne současný svět. Konkrétně se mi vybavoval Peckinpahův krimifilm Přineste mi hlavu Alfreda Garcii , v němž postavy stále žijí podle pravidel z dávné minulosti a v moderním světě se vůbec nechytají.“

Aby toto napětí ještě prohloubil, využil Deakins coby vyprávěcího prostředku hry světla a stínu. „Mám rád kontrast světlých exteriérů a temných interiérů a tu atmosféru pusté krajiny s křiklavými nočními světly,“ říká kameraman. „Jednou z nejnáročnějších sekvencí byl ten plynulý přechod z rozbřesku do noci na místě, kde se odehraje drogový obchod. Vypořádali jsme se s tím nejlépe, jak jsme dokázali – natáčeli jsme nejdříve za světla úsvitu, pak při západu a nakonec jsme vytvořili umělé svítání pomocí filmového osvětlení.“

Nicméně i tak považuje Deakins prostředí pouze za doprovod toho, co je v každém políčku nejdůležitější – postavy. „Všechny filmy, na kterých jsem zatím pracoval, byly především o postavách. Lokace považuji pouze za kulisu a vždycky k tomu přistupuji s tím, že snímám především herce. Pokud je záběr hezký, ale nedaří se mu navodit náladu nebo rozvinout příběh, je zbytečný. Rád snímám tváře a v tomhle filmu máme některé současné špičky.“

O střih se znovu postaral Brit Roderick Jaynes, který s bratry Coenovými spolupracuje už od filmu Zbytečná krutost .

Natáčení začalo v texaském městě Marfa, které leží asi tři a půl hodiny od El Pasa a nejvíce se proslavilo patrně v souvislosti s velkofilmem Obr , který se zde v 50. letech natáčel. Jeho hlavní atrakcí je hotel Paisano, v němž se během natáčení Obra usídlili James Dean, Elizabeth Taylor, Rock Hudson a Dennis Hopper.

Výtvarnou stránku dostal na starost mladý výtvarník Jess Gonchor, který nedávno pracoval na prudce elegantní komedii Ďábel nosí Pradu a intimnějším dramatu Capote . Gonchor podotýká, že v případě tohoto filmu považoval za klíčové držet se při zemi. „Coenovým se ten scénář tak povedl, že jsem na výtvarnou stránku nechtěl nijak strhávat pozornost – chtěl jsem tím prostředím, které jsem navrhl, vyprávění jen obohatit.“

Jedním z nejnáročnějších úkolů bylo navrhnout Ellisovu chatu, kam se ve filmu šerif Bell vydává na pokraji zoufalství za svým strýcem – bývalým šerifem, aby jej požádal o radu. „Vyrobili jsme ji v Santa Fe, kde mohli na celý průběh práce dohlížet Joel s Ethanem. Natřeli jsme ji, vytvořili patinu, naaranžovali všechny výtvarné prvky a do Texasu jsme ji vezli už hotovou.“

Navzdory velkým vzdálenostem mezi natáčecími lokacemi, nepředvídatelnému počasí, jedovaté pouštní zvířeně a spalujícím teplotám se autentické lokace ukázaly být neocenitelnými – nabídly filmařům strašidelnou, osamělou atmosféru, díky níž působí příhraniční oblasti v Texasu tak hrozivě i poeticky zároveň.

Z Texasu se štáb přesunul do Nového Mexika, kde natáčeli v tamějším historickém městě Las Vegas, ležícím 70 mil od Santa Fe. Uličky v západním stylu a městské tržiště zastoupily prostředí několika malých texaských měst. Byl zde také umístěn další Gonchorův předpřipravený zázrak – hraniční přechod na cestě mezi texaským Eagle Pass a malým mexickým městem.

Umělý přechod byl umístěn na dálničním nadjezdu University Boulevard v novomexickém Las Vegas a jeho montáž, pří níž musela produkce umístit na cestu 23tunovou ocelovou konstrukci, si vyžádala uzavření tohoto dálničního úseku na týden. Obyvatele města tato novinka nijak zvlášt z míry nevyvedla, ale spousta turistů byla přítomností přechodu tak daleko na severu přinejmenším překvapena a některé z nich přiměla až k úvahám nad tím, jestli je Nové Mexiko vůbec součástí Mexika.

Součástí výtvarné stránky jsou také účesy, v nichž hraje prim zejména kreace na hlavě psychopatického Chigurha v podání Javiera Bardema, která vznikla pod rukama oscarového stylisty Paula Leblanca ( Amadeus ). „Na vymýšlení účesu Javierovy postavy jsem velmi úzce spolupracoval s návrhářkou kostýmů Mary Zophres a s ‚klukama‘, jak jim říkám. Chtěli jsme, aby vypadal divně a strašidelně, ale ne zase nějak přehnaně. Proto jsem přišel s tímhle originálním účesem, který umocňuje to, jak je tajemný – vede vás k zamyšlení nad tím, co je zač – ale nijak prvoplánově neprozrazuje, že je to zabiják. Je to takový bi-historický účes – buď může být ze 17. století nebo ze 70. let.“

Leblanc, který pracoval také na filmech Bratříčku, kde jsi a Lupiči paní domácí , byl už na zaslouženém profesním odpočinku, ale nabídka od bratří Coenových jej přiměla se k filmovému řemeslu ještě vrátit. „Ze všech filmařů spolupracuji nejraději s nimi,“ říká návrhář. „Jsou velmi kooperativní a myslím, že mají hodně rádi vlasy, protože se na ně hodně soustřeďují. Nakonec, vlasy jsou jednou z věcí, které postavy definují.“

zdroj: Bontonfilm