Kozí příběh - Pověsti staré Prahy (2008) - Info ze zákulisí - PRAŽSKÉ POVĚSTI A LEGENDY

PRAŽSKÉ POVĚSTI A LEGENDY

Animovaná komedie Kozí příběh: Pověsti staré Prahy se odehrává ve středověku. V době, kdy v Praze rostou stavby tak úžasné a neobvyklé, že se k jejich vzniku okamžitě začínají vyprávět příběhy plné fantazie. Vzkvétající středověká Praha jako taková je rájem pověstí a legend, které se dějí doslova před očima, její křivolaké uličky a starobylé domy jsou oblíbeným působištěm všemožných strašidel. Právě na pestrém pozadí Starých pražských pověstí se odehrává dobrodružství hlavních hrdinů Kuby a Kozy a studenta Matěje.

Samotný příjezd mládence Kuby a jeho užvaněné kamarádky Kozy do Prahy je vázán s jednou z nejznámějších pověstí české metropole, se stavbou Karlova mostu. Vezou totiž ze své vsi na stavbu vejce, která se přidávala do malty, aby byl most po předchozích stavebních nezdarech pevnější. Matěj, jehož příběh se odvíjí paralelně s Kubovým, je zase studentem mistra Hanuše, který právě na objednávku pražských konšelů konstruuje na Staroměstském náměstí svůj orloj.

Reálný základ a předlohy pověstí se datují od středověku až po dobu pozdního baroka, možná ještě dále. Pověsti mohou být rozděleny i místně, ve slavném soupisu Petra Cibuly jsou pověsti Malostranské, Staroměstské nebo pověsti Nového města.

Tvůrci použili filmovou licenci a vybrané pověsti a legendy se rozhodli sjednotit v čase tak, aby mohly být součástí a také přímo hybným dějem jednoho příběhu, který režisér vypráví.

„ Kozí příběh je film na motivy pražských pověstí celkově, ne třeba jen „na motivy starých pražských pověstí přelomu 14. a 15. stol.“. Pro film je stěžejní fantazie a poselství a žánrová pestrost pražských příběhů a ne jejich historická posloupnost ,“ říká producent Jan Tománek

Prahou Kozího příběhu hýbe stavba Karlova mostu, současně se odvíjí příběh Faustova domu na motivy mnohem pozdnější pověsti „Pražský student“, tématem pražanů je i brzké spuštění zázračného orloje, do filmu zasahuje také proslulý kat Mydlář, který setnul jednadvacet českých pánů v 17. století, kdy stavby jako je Karlův most a orloj už dávno k Praze neodmyslitelně patřily.

„ Většina pověstí má formu pouhé anekdoty, krátkého příběhu nebo historie místa či osob bez velkého dějového oblouku. Ty, které v sobě dramatický oblouk mají, by byla škoda odhodit jen proto, že ve scénáři už je zakomponovaná pověst z jiného období ,“ říká Jan Tománek – producent, režisér a scenárista Kozího příběhu. A případným škarohlídům vzkazuje, „ Nešlo nám o historickou rekonstrukci Prahy, ale o film na pozadí pražských pověstí, které jsme jako kluci četli.“

Některé pověsti, legendy a strašidla, které můžete ve filmu poznat:

STAVBA KARLOVA MOSTU

Aby byl kamenný most přes Řeku Vltavu pevnější, stavitelé se rozhodli přidávat do malty vajíčka a víno. Z celé země pak města i vesnice posílaly povozy s vejci a kádě lahodného moku na stavbu.

Pověst ve filmu

Vejce do malty vezou i Kuba s Kozou a cesty do Prahy využívají k tomu, aby se v metropoli trochu porozhlédli. Kuba dokonce dostane na stavbě práci a Máca, do níž se Kuba zakouká, dodává na stavbu mostu hřebíky.

STAROMĚSTSKÝ ORLOJ

Výjimečný stroj postavil pro Prahu mistr Hanuš. Ze strachu, aby pražský orloj zůstal jedinečný, a aby mistr Hanuš nemohl nikde postavit ještě lepší, nechali ho pražští konšelé oslepit. Zrazený a zmrzačený hodinář pak stroj poškodil a zemřel.

Pověst ve filmu

Do spuštění orloje zbývají tři dny a Praha nežije ničím jiným. Matěj je studentem u mistra Hanuše, a dokonce i Kuba dostane šanci ukázat svůj talent.

O PTÁČKOVI A KOSTLIVCI

Nad orlojem jsou dvě okénka žalářní kobky pro urozené a bohaté vězně. Jednou se tam ocitl rytíř odsouzený ke ztrátě hrdla. Už ztratil poslední špetku naděje a sklesle se díval okénkem. Právě začaly bít hodiny, kostlivec pohyboval kosou a otvíral čelisti, a stalo se náhodou, že do otevřených úst kostlivce vletěl vrabec a zůstal v nich jako ve vězení. Celou hodinu se marně snažil dostat ven a téměř ztratil naději, když tu začal orloj znovu odbíjet. Sotva kostlivec otevřel pusu, vrabec vyletěl. Uvězněný rytíř to viděl a v té chvíli se mu znova vrátila naděje, jež člověka provází i v nejtěžších chvílích, a možná i v té poslední. Pražané mu nakonec udělili milost.

Pověst ve filmu

Ve chvíli, kdy mistr Hanuš znehybní z pomsty orloj, kostlivcova čelist sklapne i s uvězněným ptáčkem. Stejně tak Máca a Kuba se na konci dobrodružství ocitnou v téměř beznadějné situaci.

PETR PARLÉŘ

Pověst ve filmu

Stavitel Karlova mostu nemohl jako architektonická a sochařská hvězda ve filmu chybět, i když si nakonec „vystřihl“ jen malé cameo.

„I když je Kozí příběh rodinná animovaná komedie, chtěli jsme do něj dostat také temnější strašidelný náboj, který pověsti často mají. Ďábel, Faustův dům a kupa pražských strašidel v něm proto nemohli chybět, “ vysvětluje Jan Tománek k celkovému ladění filmu.

CHUDÝ STUDENT VE FAUSTOVĚ DOMĚ

Po mnoho let byl Faustův dům pustý a prázdný. Jednou šel kolem chudý student, který neměl kde hlavu složit, a rozhodl se, že tu přenocuje. Když se druhého dne ráno probudil, našel na misce stříbrný tolar a na stole spoustu jídla. Student začal utrácet a hýřit a na bohatství si zvykl tak, že chtěl stále víc. Začal proto studovat čarodějné knihy, které po Faustovi v domě zbyly, aby si nějaké stříbrňáky přičaroval. Jednoho dne se ale student už neobjevil.

Pověst ve filmu

Hladového a promoklého Matěje zavede náhoda, anebo sám ďábel, přímo před Faustův dům, kde je už vše připraveno pro hosta. Ďáblovy svody a proradnost okolí přivedou nakonec Matěje až před nejtěžší zkoušku.

ŠIBENIČNÍ VRŠEK

Šibeniční vršek stával na místě dnešní křižovatky U Bulhara a sloužil Starému městu. Protože toto popraviště bylo příliš blízko hradeb a hlavně blízko obytných domů a lidé z nich už nechtěli koukat na tolik násilí, bylo v dalších letech opakovaně přesouváno.

KAT MYDLÁŘ

Podle pověstí byl kat Jan Mydlář studentem medicíny na pražské univerzitě. Na katovské řemeslo se dal z lásky k půvabné Dorotce, odsouzené k smrti pro vraždu starého manžela. Zamilovaný student se vetřel do vězení jako katův pomocník, aby milovanou ženu zachránil. To se mu nepovedlo, zato příšerné řemeslo mu zůstalo. Slavným se stal po popravě 27 českých pánů 21. června 1621, protože podobná poprava se nekonala dosud nikde.

CHLUPATÝ DUCH

Chlupatý duch vylézal za temných nocí z Vltavy a valil se ke kapli sv. Kříže, kde kdysi bývala fara. Zde si tehdy dávaly dostaveníčko ženštiny lehčích mravů a v hospodě U Ježurů čekaly na své zákazníky. Chlupáč okolí fary pro jeho posvátnost střežil a lehké děvy, které tu uviděl, drásal a rdousil až k smrti.

Pověst ve filmu

Chlupatý duch protentokrát nemá krvavé choutky, ale v noci běhá potemnělou Prahou a straší. Alespoň se snaží.

BEZHLAVÝ PONOCNÝ RUPRECHT

Ponocný Ruprecht byl velice pyšný na své trubačské umění. Jeden z trubačů knížete Valdštejna se s ním vsadil, že nevydrží hodinu hlasitě troubit v čas, který mu sám určí. Vyčíhal si okamžik, kdy knížete Valdštejna bolely zuby, a právě tehdy řekl Ruprechtovi, že má začít troubit. Kníže se vyřítil s mečem a než ho Ruprecht spatřil, byl o hlavu kratší.

Pověst ve filmu

Ponocný Ruprecht v Praze dál bezhlavě troubí a oznamuje půlnoc.

„Některá strašidla se stala pro film spíše inspirací, než že bychom navazovali na konkretní příběh. Například ohnivých kočárů se v Praze pohybovalo, a jistě ještě pohybuje, celá řada. Jeden strašil dokonce na Kozím plácku, jiný prý kdysi jezdil po vltavském nábřeží. Stejně tak kostlivci jsou pro pražské pověsti téměř koloritem. Strašidla jsou proto přirozenou součástí Prahy i v Kozím příběhu “ doplňuje Tománek.

OHNIVÝ KOČÁR

Jeden nepoctivý pražský mlynář si podvody přišel na velké peníze. Rád je dával na odiv, koupil si velký kočár a pár koní a jezdíval po Praze jak s větrem o závod. Při jedné takové jízdě se kočár převrhl a mlynář přišel o život. Za trest byl odsouzen k věčné ztřeštěné jízdě tak rychlé, že i on sám se bál.

Pověst ve filmu

Jen co se setmí, Prahou se prožene ohnivý kočár. V noci je lepší nevycházet.

KOSTLIVCI

Pražské pověsti se historkami s kostlivci nebo přímo o kostlivcích jen hemží.

Pověst ve filmu

Za varhany ohlašujícími v Praze noc pro lidi a den pro strašidla, u pultu v šenku, u hry v karty, po setmění můžete v Praze na kostlivce narazit kdekoliv.

zdroj: Bontonfilm