Kauza CIA (2006) - Info ze zákulisí

O FILMU

Robert De Niro se celý život zajímal o zahraniční politiku a práci tajných služeb. Již na počátku 90. let začal shromažďovat informace a podklady ke svému druhému režijnímu počinu, špionážnímu filmu. V něm se rozhodl ukázat rozsah práce CIA, odkrýt anonymitu mocných mužů, kteří kontrolují svět. De Niro se seznámil s Miltem Beardenem, který pro CIA pracoval třicet let. Bearden se stal hlavním technickým poradcem filmu. Bývalý agent, který se v 80. letech zúčastnil operací CIA v Afganistánu, provedl De Nira mnoha místy v Evropě a Asii a umožnil mu prozkoumat skryté oblasti CIA.

Scenárista Eric Roth, který je autorem divácky úspěšných filmů Forrest Gump (Forrest Gump, režie Robert Zemeckis, 1994), Insider: Muž, který věděl příliš mnoho (The Insider, režie Michael Mann, 1999), Ali (Ali, režie Michael Mann, 2001) a Mnichov (Munich, režie Steven Spielberg, 2005), vytvořil příběh, který v sobě spojuje prvky vzrušujícího špionážního thrilleru a každodenní práci agentů CIA. Roth byl fascinován faktem, že na založení CIA se podílelo osmnáct lidí a k dnešnímu dni má tato zpravodajská služba více než 29 tisíc zaměstnanců.

Hlavním hrdinou filmu se stal Edward Wilson v podání Matta Damona. Postava Edwarda Wilsona je inspirována osobou bývalého ředitele CIA Jamese J. Angletona. Rotha zajímala především jistá dávka paranoie, která ke kontrašpionáži neodmyslitelně patří: „Velmi důležitý pro mě byl psychologický dopad na lidi, kteří se ocitnou ve světě, kde nevědí, co je pravda a lež nebo kdo jsou jejich přátelé a kdo nepřátelé.“
Pro De Nira bylo cílem natočit film, který spojuje fiktivní příběh a skutečné události a osoby, které stály u zrodu jedné z nejmocnějších tajných služeb světa. Kauza CIA prostřednictvím postavy Edwarda Wilsona mapuje období druhé světové války, studené války až po invazi v Zátoce sviní v roce 1961.

Filmaři věděli, že do role Edwarda Wilsona potřebují herce, který dokáže přesvědčivě zahrát téměř třicetiletý přerod agenta z nejistého studenta do nelítostného a sebejistého byrokrata. Jednoznačnou volbou se stal Matt Damon, který již v Talentovaném panu Ripleym (The Talented Mr. Ripley, režie Anthony Minghella, 1993) dokázal, že jeho herectví se dá přirovnat k chameleonovi. Producentka Jane Rosenthal o Damonovi říká: „Matt je jeden z nejlepších současných herců. Každou roli bere jako výzvu a do své postavy vždy vkládá všechno. Mattova vizáž byla pro film také velmi důležitá, protože jeho postava nevzbujuje příliš kladných emocí. Matt vypadá velmi dobře, takže přestože jednání Edwarda Wilsona není vždy zrovna dobré, dokáže v divácích vzbudit sympatie.“ Damona nepřitahoval jen scénář, ale také možnost pracovat s Robertem De Nirem. Během přípravy na natáčení Damon s bývalým agentem CIA Beardenem navštívil většinu míst, kde se příběh odehrává a přečetl mnoho knih o CIA. Aby lépe pochopil, jaký dopad má kariéra v CIA na osobní život agentů, setkal se s rodinami mužů, kteří stáli u založení zpravodajské služby.

Postava Edwarda Wilsona žije ve světě, ve kterém si nemůže dovolit věřit dokonce ani svým nejbližším. Největší obětí Edwardovy paranoie se tak stává jeho manželka Clover, kterou ztvárnila držitelka Oscara Angelina Jolie. Režisér De Niro si byl jistý, ze Jolie dokáže přesvědčivě zahrát naivní dívku, která se musí naučit žít život plný nejistoty jako manželka špióna.

Dalšími herci, kteří se ponořili do světa Kauzy CIA, jsou držitel Oscara William Hurt, který byl obsazen do role ředitele CIA Philipa Allena, John Turturro v roli Edwardovy pravé ruky Raye Brocca, Alec Baldwin jako Sam Murach - jeden z agentů CIA, Sir Michael Gambon jako Edwardův profesor během studií na Yale. Na obsazení role generála Billa Sullivana, který se aktivně podílel na vytvoření první špionážní služby a který svou pomocnou rukou nastartoval kariéru Edwarda Wilsonona v počátcích CIA, se shodli všichni tři producenti. Role vládního úředníka se ujal sám režisér Robert De Niro.

Práce na Kauze CIA začaly v létě roku 2005. Režisér De Niro byl při celém natáčení velmi precizní a snažil se o realistické ztvárnění fiktivního příběhu, který vznikl na základě skutečných událostí. De Niro byl už čtyři roky před začátkem natáčení Kauzy CIA rozhodnut najmout zkušeného kameramana Roberta Richardsona. Ten se během své práce podílel na úspěšných snímcích jako např. Četa (Platoon, režie Oliver Stone, 1986), Wall Street (Wall Street, režie Oliver Stone, 1987), Kill Bill 1 a 2 (Kill Bill: Vol 1, Kill Bill: Vol. 2, režie Quentin Tarantino, 2003, 2004). Svého prvního Oscara za Nejlepší kameru získal v roce 1992 za drama Olivera Stonea JFK (JFK, 1991) a dalšího si vysloužil v roce 2005 za práci na filmu Martina Scorseseho Letec (The Aviator, 2004). Sám De Niro s Richardsonem spolupracoval již několikrát (např. na filmu Vrtěti psem/Wag the Dog, režie Barry Levinson, 2004).

De Nirovi se podařilo do týmu získat nesmírně talentovanou kostýmní výtvarnici Ann Roth, která byla třikrát nominovaná na Oscara a je držitelkou této ceny za film Anglický pacient (The English Patient, režie Anthony Mingella, 1996).

Kauza CIA se natáčela v New Yorku, Washingtonu D.C., Adirondack Mountain, Londýně a Dominikánské republice.

Pro filmaře se vyprávěný příběh stal mnohem důležitější v souvislosti s útoky na Světové obchodní centrum 11. září 2001, kdy se otázka bezpečnosti stala denním tématem.

Velká poklona se dostala tvůrcům od Richarda Holbrooka, bývalého amerického velvyslance v OSN, který se o filmu vyjádřil: „Kauza CIA je beletrizovaná verze historie, která je přesná ve většině zobrazených událostech. Přestože jsou filmoví tvůrci většinou slepí k detailům, podařilo se jim velmi věrně zachytit základní pravdu výjimečného období zpravodajské služby, kontrarozvědky a špionáže během studené války.“

zdroj: Intersonic