Božský Evan (2007) - Info ze zákulisí

O filmu

Když se na konci května 2003 objevila v kinech komedie Božský Bruce, vzbudila u diváků velké nadšení a stala se obrovským letním hitem. Režisér a producent Tom Shadyac přivedl na filmové plátno další film, díky němuž mohli návštěvníci kina strávit čas v přítomnosti nadmíru vtipných lidí, postavených do velmi bizarní situace.

Jima Carreyho, který si v Božském Bruceovi zahrál hlavní roli, proslavil talentovaný Shadyac již v 90. letech, kdy jej obsadil do svých komediálních hitů Ace Ventura: Zvířecí detektiv a Lhář, lhář. Později ve spolupráci s Eddiem Murphym představil nové generaci diváků roztomilého vysokoškolského učitele, kterému se lepí smůla na paty – Shermana Klumpa neboli Zamilovaného profesora.

Božský Bruce, který vydělal po celém světě téměř půl miliardy dolarů, byl však odrazovým můstkem i pro dalšího herce – Stevea Carella, který si zahrál uhlazeného a vychloubačného hlasatele Evana Baxtera. Úhlavní sok titulní postavy v podání Carreyho byl za svou všudypřítomnou samolibost po zásluze odměněn – při živých vstupech byl schopen mluvit pouze nesmyslnou změtí slabik.

Carell se už dříve uplatnil jako korespondent pořadu The Daily Show s Jonem Stewartem a jeho herecké výkony mu otevřely cestu k filmům jako Zprávař: Příběh Rona Burgundyho nebo k titulní roli v oblíbeném seriálu NBC The Office. Opravdovou hvězdou se však stal teprve v okamžiku, kdy se objevil v roli zaměstnance obchodu s elektronikou Andyho Stitzera ve filmu 40 let panic. Nyní se po čtyřech letech vrací do role televizního reportéra, který se ve filmu Božský Evan stane dalším člověkem, jehož Bůh pověřil velkým úkolem.

Přestože Shadyac až dosud sveřepě odmítal práci na filmových pokračováních, v tomto případě o návrat na probádané území velice stál. „Připadalo nám, že natáčet různé kapitoly té ‚boží‘ série bude zábavnější než přijít s přímým pokračování,“ podotýká režisér. „Z kreativního hlediska je vždycky plodnější vystavit děj na jiné postavě.“

Titulního hrdinu si tentokrát filmaři představovali jako uhlazeného profesionála plného ambicí a pocitu vlastní důležitosti, ale také upřímné touhy změnit svět. A přesně tato charakteristika padla na postavu Evana Baxtera z Božského Brucea.

„V tomhle filmu jsme vzali americký sen a zveličili ho takovým způsobem, že to vyústí v katastrofální důsledky,“ říká Shadyac. „Evan touží po největším domě, největším autě a nejlepším zaměstnání – zkrátka chce všechno největší a nejlepší – ale neuvědomuje si, za jakou je to cenu. Nakonec ale přece jen zjistí, že všechno, co dělá, něco stojí.“

Příležitost zahrát si znovu arogantního, ale zábavného Evana Baxtera, nemohl Carell jen tak přejít. Vzhledem k tomu, že v prvním filmu strávila postava na obrazovce relativně krátkou dobu, mohl ji tentokrát patřičně rozvinout.

„Myslím, že tenhle příběh je o Evanově cestě k poznání, jakým člověkem ve skutečnosti je – ne za jakého se vydává. Jeho předvolební sliby jsou o tom, že změní svět, ale ve skutečnosti jsou prázdné. Později si uvědomí, že otřepaná fráze je jedna věc, ale skutečná snaha a cesta za poznáním sebe sama je dlážděná bolestí, utrpením a sebepozorováním,“ vysvětluje herec.

Když v roce 2002 filmaři vybírali vhodného představitele Boha do filmu Božský Bruce, trval Shadyac na tom, že jediným, koho si dokáže v této roli představit, je Morgan Freeman. Jeho účast na natáčení dalšího dílu série byla pro tvůrce zcela klíčová.

Sám Freeman však přiznává, že komediální herectví není jeho doménou: „Nejsem komik. Ale co je na papíře, to zahraju.“ Jeho filozofie je jednoduchá: „Naučte se ty dialogy a hrajte tak věrohodně, jak dokážete. Pokud je ta předloha vtipná a máte dobrý timing, bude to vtipné i ve výsledku.“

V dalších rolích se objeví celá řada vtipných herců včetně Lauren Graham (Gilmorova děvčata) v roli Evanovy trpělivé manželky Joan, Johna Michaela Higginse jako ztrápeného náčelníka Evanova kongresového štábu, Wandy Sykes jako Evanovy praktické asistentky Rity a na Oscara nominovaného Johna Goodmana v roli ostříleného kongresmana Longa.

Práce se zvířaty

V Knize Genesis k Noemovi zvířata instinktivně přicházela v párech. Filmaři to tak jednoduché neměli – museli využít schopností Marka Forbese, který má s organizací práce s filmovou zvěří bohaté zkušenosti. Tentokrát měl na starost výběr, trénink a péči o 177 druhů zvířat, dovezených ze všech koutů Ameriky. Už od prvního setkání s filmaři věděl, že tentokrát bude mít těžší úkol než kdykoliv předtím.

„Je to Noemova archa. Musíte sehnat hodně zvířat,“ podotýká suše Shadyac. „Udělali jsme nový rekord v počtu zvířat použitých při natáčení jednoho filmu. A každé z nich je tam dokonale zakomponováno a nijak nevyčuhuje, přestože jsme je do záběrů přidávali po jednom.“

„Mark Forbes dokáže zázraky a bez něj bychom tenhle film zkrátka nedokázali natočit. S každým zvířetem musel pracovat individuálně, protože každé z nich reaguje na podněty specifickým způsobem. Je to velmi sisyfovská práce,“ pokračuje režisér.

Forbesův zvířecí „arzenál“ by vydal na menší zoo. Na natáčení se objevili lvi, tygři, pelikáni, leopardi, žirafy, sloni, medvědi kodiaci, paviáni, zebry, sobi, velbloudi, mývalové, kočky, dikobrazi, psi, bizoni, hadi a celá řada dalších zvířat.

Záměrem filmařů bylo co nejvíce se přiblížit biblické legendě o Noemově arše. Proto Shadyac chtěl, aby se zvířata podílela na budování archy s přirozenými „nástroji“, kterými je obdařil Bůh (např. slon měl podávat Evanovi prkna pomocí chobotu, vrána mu měla nosit v zobáku hřebíky a podobně). Kromě toho se chtěl vyhnout obvyklým gagům v podobě mluvících šimpanzů nebo papoušků, obracejících oči v sloup.

„Lidé byli uchváceni tím, kolik toho zvířata dokáží. Byla neskutečně vytrénovaná. Mohli jste dávat různé pokyny třeba slonům a oni tomu rozuměli. ‚Rosie, pohni pravou nohou. Dixie, jdi zpátky na archu.‘ Člověk si zvyknul být v jejich blízkosti a komunikovat s nimi,“ vzpomíná na natáčení Carellova filmová manželka Lauren Graham.

Nejvíce času však s chlupatými či opeřenými „herci“ strávil Carell. „Myslím, že pro mě bylo těžší zapamatovat si dialogy než pro ně cokoliv z toho, co měli udělat,“ směje se herec.

Trénink zvířat začal týdny – v některých případech i měsíce – před jejich prvním příchodem na scénu. Vzhledem k tomu, kolik živočišných druhů se na natáčení objevilo, museli filmaři dbát na zvýšenou bezpečnost, zejména s ohledem na vztahy jednotlivých zvířat v potravním řetězci. „Nemohl jsem postavit vlka vedle ovce a mít na scéně klid a pohodu,“ říká Forbes. „Některá z těch zvířat jsou pro ostatní potravou, takže jsme je pro zachování jejich bezpečí i bezpečí herců natáčeli odděleně.“

Budování archy

Jedním z nejtěžších úkolů bylo vybudování samotné archy, která by odpovídala biblickým specifikacím. Cílem filmařů byly tři věci – postavit loď, která by každého nově příchozího naprosto ohromila, vložit do záběrů tisíce digitálně vytvořených zvířat (k těm, která byla na place přítomna fyzicky) a nezanechat za sebou žádné ekologické škody.

Obrovský úkol navrhnout a postavit archu, a to jak její exteriéry, tak interiéry, ležel na bedrech hlavní výtvarnice Lindy DeScenny, která patří k jádru Shadyacova týmu a úzce s ním spolupracovala na jeho čtyřech posledních filmech. Té se s pomocí druhého hlavního výtvarníka Jima Nedzy a několika stovek dělníků, vedených zkušeným stavařem Dennisem DeWaayem, podařilo loď nejen navrhnout a zkonstruovat, ale také se vejít do velmi těsného časového rámce, který byl stanoven na základě Carellovy přestávky mezi natáčením seriálu.

Při stavbě obří lodě, která musela unést i takové zvířecí kolosy, jakými jsou sloni nebo žirafy, filmaři využili přímo specifikací z Knihy Genesis. První fází celého procesu bylo položení betonových základů, po němž následovalo sestavení osmi dvoutunových ocelových žeber, nosníků, kýlu a 18 metrů vysoké přídě z opracované pěnové hmoty. Konstrukce jednotlivých dílů začala v lednu 2006 a díky velkému nasazení byla dokončena na začátku dubna, kdy měla padnout první klapka.

Když pak filmaři přijeli na místo, byly všechny stavební prvky, potřebné k sestavení lodi, připraveny. Vedoucí speciálních efektů Dan Sudick spolu s ostatními sestrojil hydraulické zařízení, na nějž byla upevněna příď a umístěna před obří modré plátno. Během natáčení jedné z hlavních scén pak hydraulika s přídí kývala ze strany na stranu a herci na palubě byli kropeni stovkami litrů vody. Tým speciálních efektů jí následně přidal do záběrů ještě více.

Přestože byla archa, jejíž výsledná velikost dosáhla 24 x 18 x 83 metrů (v rámci postprodukce byla prodloužena na 137 metrů, aby odpovídala specifikaci v Bibli), ze všech scén postavených ve Virginii zdaleka nejnápadnější, neméně husarský kousek se výtvarníkům povedl i v případě Baxterovy vily a tří okolních domů, které postavili v jedné z tamějších luxusních čtvrtí. Často bylo náročné poznat, kde končila precizní práce DeScenny a začínala skutečná čtvrť – zejména pak pro tisíce lidí, kteří se přijeli podívat na místo natáčení a teprve při pohledu na obří loď na kopci si uvědomili, že už tam jsou.

Jakmile se herci se štábem přesunuli do Los Angeles, začala fáze rozebírání scény, která kupodivu zabrala pouze týden. Další týden pak trvalo, než se dělníkům podařilo odstranit betonové podloží.

Vytváření vody

Zatímco dříve byly k filmovým potopám využívány miniatury, zadní projekce a optické kompozice, v dnešní době se s těmito technikami, které divák na první pohled prohlédne, filmaři spokojit nemohli. Aby dokázali ztvárnit přívaly vody, které zatopí nic netušící město, dle představ režiséra a producentů, museli využít nejmodernější dostupné technologie.

Vedoucím vizuálních efektů se stal Douglas Smith, který piloval svůj um na tak zásadních filmech jako Hvězdné války nebo Star Trek: Film a v uplynulých letech pracoval jako vedoucí vizuálních efektů na snímcích formátu Dne nezávislosti, Dr. Dolittla 2, Kocoura nebo Trestné lavice. Božský Evan vyžadoval velmi širokou škálu efektů: „Evan byl hodně ambiciózní a z technického hlediska mimořádně náročný projekt. Dosáhnout toho, aby ta potopa a počítačem renderovaná zvířata působila reálně, vyžadovalo ze strany týmu pro speciální efekty obrovské úsilí a péči. Ale moc se mi líbilo, že se mohu podílet na vyprávění příběhu o Noemově arše.“

Úkolem vytvořit scény s potopou bylo pověřeno proslulé studio Industrial Light & Magic. Pouze na nich pracoval tým 80 lidí déle než rok.

Všechny zásadní scény byly nejdříve pečlivě rozkresleny do storyboardů a poté nahrubo naanimovány na počítači v rámci previzualizace. Jakmile se dostaly do podoby, která byla schválena, produkční tým – sestávající z režiséra, hlavního výtvarníka, kameramana, koordinátora speciálních efektů a vedoucího vizuálních efektů – je analyzoval a rozhodoval, které z nich mohou být natočeny v reálu a které budou vyžadovat vizuální efekty.

Masky a kostýmy

Velmi důležitými součástmi týmu byli také návrhářka kostýmů Judy Ruskin Howell a oscarový specialista na masky David Leroy Anderson (Těžká váha), kteří se – stejně jako spousta dalších členů štábu – podíleli i na Božském Bruceovi. Anderson se postaral mj. o proměnu Baxtera v novodobého Noema.

Proměna obnášela vytvoření přibližně sedmi různých podob, počínaje pohledným a pečlivě upraveným člověkem v kvádru, který je připraven vyrazit do Capitolu, po dlouhovlasého podivína s majestátním vousem. Přenést Carella do jedné z těchto fází zabralo každý den tři hodiny. Speciální péči vyžadoval jeho vous, jemuž se museli věnovat hned tři lidé, kteří Carellovi každý den přilepovali na bradu jeden chlup po druhém.
„Vždycky to vypadalo jako něco, co mi opravdu roste z obličeje. Takže až začnu v reálu plešatět, zavolám Daveovi, aby mi každé ráno chodil čtyři hodiny nalepovat příčesek, protože vím, že to bude vypadat opravdově,“ pochvaluje si Carell.

Jeho zázračnou proměnu v nejslavnějšího mořeplavce dotvářelo několik „starobylých“ rouch a hávů. Stejně jako v případě všech ostatních historických prvků ve filmu hrál při jejich návrhu zásadní roli výzkum historických pramenů, kterým se filmaři snažili přiblížit. Ruskin Howell navrhla několik co nejvěrohodněji působících rób z hrubé pytloviny, které mírně vylepšila z hlediska odolnosti, aby co nejdéle vydržely náročné natáčení.

Po několika vyčerpávajících měsících se stovkami zvířat a vyčerpanými herci a lidmi ze štábu byla hlavní část natáčení dokončena a ke slovu se dostali střihači a oddělení vizuálních efektů. Vysílený, ale zase o trochu zkušenější Shadyac shrnuje své motivace a důvody, proč bylo tento film důležité natočit: „Na zachování přirozeného životního prostředí můžete věnovat kolik peněz chcete, ale pokud těm rodinám a dětem, které v něm budou žít v budoucnu, nepřestanete zamořovat ovzduší, bude to k ničemu. Začal jsem se probouzet. Byl jsem Evan. Ta cesta, na kterou se vydá, je v mnoha ohledech i moje. Na konci toho filmu má bradku a dlouhé vlasy. Že by náhoda?“

zdroj: Bontonfilm