Anděl Páně (2005) - Info ze zákulisí

O filmu

Distribuční společnost Warner Bros. naplánovala do kin na 3. listopadu letošního roku premiéru pohádky „Anděl Páně“ režiséra Jiřího Stracha v hlavní roli s Ivanem Trojanem. Úspěšný televizní režisér se tentokrát pustil do pohádky o lásce, odpuštění a schopnosti obětovat se pro druhé. „Roztomile popletený anděl Petronel (Ivan Trojan) zkazí, na co sáhne, dokonce i svěřený úřad u nebeské brány,“ vypraví režisér Jiří Strach. „Za trest ho Pán Bůh (Jiří Bartoška) pošle na zem, aby se poučil, že není jednoduché žít bez hříchu. Ale pusťte na svět zmatkáře, který se snaží lidi přesvědčit, že je posel Boží – hotová kalamita! Navíc co čekat od anděla, který si naivně myslí, že čert Uriáš (Jiří Dvořák) je kamarád, že? Naštěstí má v nebi opory: všechny svaté a jejich zázraky. Nakonec zmoudří, dokonce by sám sebe vydal peklu, jen aby pomohl lásce hraběte (David Švehlík) a chudé Dorotky (Zuzana Kajnarová). Přál bych si, aby diváci Anděla Páně vzali jako mladšího bráchu Lotranda a Zubejdy. Je to rodinná pohádka plná hereckých hvězd a laskavého „svatého“ humoru. Snad nebude inkvizice moc protestovat.“

Pohádku natáčela produkce České televize v lednu a únoru letošního roku, přes léto probíhal střih a nyní se dokončuje zvuková postprodukce a výroba triků. Většina natáčení probíhala v zasněženém prostředí šumavských hor, na hradech Kašperk, Křivoklát a v interiérech Českého Šternberku.

Do hlavní role Anděla Petronela obsadil režisér Jiří Strach Ivana Trojana. Dále se před kamerou Petra Poláka objeví Zuzana Stivínová, Oldřich Navrátil, Josef Somr, Klára Issová, Veronika Žilková, Jiří Pecha, Anna Geislerová, Gabriela Osvaldová, Jana Štěpánková, Jana Hlaváčová, Jiřina Jirásková, Stanislav Zindulka a řada dalších známých herců. Kostýmy navrhla zkušená výtvarnice Jarmila Konečná, naopak první zkušenost s filmem zažije hudební skladatel Miloš Bok.

„Původně měla být pohádka uvedena v České televizi na Štědrý den, ale když jsme si promítali nahrubo sestřižené dílko v projekci, oslovilo nás natolik, že jsme dokonce i pod nátlakem několika známých režisérů, kteří byli v projekci přítomni, začali uvažovat o jeho převedení na velké filmové plátno. Samozřejmě bylo nutno vyrovnat se s vícenáklady a tak vzniklo spojení HOO DOO Production, UPP a Warner Bros, které pohádku pro distribuci připravuje,“ říká producentka Pavla Tomsová. Koproducenty filmu jsou Česká televize a HOO DOO Production.

Hudba

Výjimečnost celého projektu vzniklého v koprodukci České televize a HOO DOO Production s. r. o. podtrhuje naprosto ojedinělý a monumentální projekt filmové hudby, která se zcela vymyká zažitým konvencím evropského filmu. Hudební skladatel a dirigent Miloš Bok přijal za svou hudební koncepci zámořských monumentálních filmových děl posledních let a jako erudovaný skladatel velkých oratorních kompozic dostál své pověsti výjimečného vokálně-symfonického instrumentátora. 50 minut velké symfonické hudby je v českých podmínkách posledních let jen stěží představitelnou skutečností. Diváci a posluchači zvyklí na slavná hudební čísla klasiků hollywoodského filmu budou zcela jistě překvapeni, že monumentální drtivý zvuk, symfonické pojetí subtilních a vrcholných emocí i bizardní moderní postupy za použití rozsáhlého zvukového aparátu orchestru mohou vzniknout i ve Studiu A na pražských Kavčích Horách. Srovnáme-li podmínky vzniku, potom každého ohromí suverenita, s jakou se Bok jako autor hudební složky filmu ujal samotného dirigentskému nastudování, na kterém se v prvních dnech měsíce září podílelo 65 hudebníků orchestru Čeští symfoničtí sólisté a padesátičlenný Ústecký dětský sbor. Klidní však mohou zůstat i ti, kteří zrovna neholdují velkým megalomanským projektům, ale jsou spíše milovníky evropské kinematografie, neboť musíme zároveň podotknout, že Bokova hudba zůstává zcela originální a svá, taková jakou jí známe z jeho autorských děl.

Na rozdíl od běžných zvyklostí není pouhým náladotvorným stimulátorem na pozadí, ale symfonická stavba žije zcela vlastním životem a paralelně plyne s filmem. Místy se stává rovnocennou vypravěčskou složkou přímo úměrnou vážnosti zpracovávaného dramatického tématu. Padesát minut hudby - zasluhující si samostatný soundtrack - obsahuje několik mnohaminutových ploch i rozsáhle instrumentovanou latinskou koledu "Adeste Fideles". Ústecký dětský sbor se představí v subtilní a meditativně postavené části latinsky zpívaných litanií za doprovodu varhan a lesního rohu a kromě toho v některých výrazových momentech filmu. Na závěr se divákům zopakují všechna hlavní hudební témata společně v jednom hudebním celku při závěrečných titulcích. Zvláštností bude i popová verze tématu v titulkové písni "Angelus domini", kde se vedle hlasu Pavly Milcové uplatní i samotný skladatel.

Spolupráce režiséra Jiřího Stracha s Milošem Bokem není náhodná; Strach je již více než jedno desetiletí velkým příznivcem Bokovy duchovní hudby a v posledních letech opakovaně neváhal svého kolegu-umělce lidsky i umělecky podpořit. I když se mohlo leckomu zdát, že přehlédnutím známých jmen se vydává režisér riskantní a neznámou cestou, dostalo se mu takové množství hudebního materiálu, jaké by stačilo režisérovi na několik filmů. I proto se v případě vánoční duchovně laděné pohádky "Anděl Páně" spolupráce s Milošem Bokem předem přímo nabízela.

Několik slov o pohádce Anděl Páně za Českou televizi:
.......Jiří Chalupa – šéfdramaturg ČT

Pro dětskou redakci nebo přesněji pro Centrum tvorby pro děti a mládež České televize je distribuční filmová pohádka cosi jako „pohyblivý svátek“. Tenhle svátek k nám přichází bohužel méně často než Velikonoce, o to větší radost ale potom máme, když se dostaví. Pohádka Anděl Páně vznikala na přelomu roku 2004 a 2005 a pro nás v tu chvíli byla nejslibnější, snad i nejambicióznější, ale v každém případě nejnáročnější látkou, kterou jsme měli k dispozici. Snažili jsme se tedy sehnat alespoň přibližně adekvátní prostředky, které by umožnily její realizaci. Přitom jsme ale stále uvažovali pouze o vzniku jaksi „lepší“ televizní pohádky s určením např. pro štědrovečerní vysílání. A vida, pohádka sama si našla nebo řekněme vydobyla cestu do distribuce. Čím? Odpověď je prostá: tím jaká je.

Podle mého názoru je schopná přesvědčit snad ve všech složkách. Od převelice nápaditého a kultivovaného scénáře Lucie Konášové, přes citlivou a jakoby empatickou kameru Petra Poláka, neotřelou a emotivní hudbu Miloše Boka, až po invenční a důsledně tvořivou režii Jiřího Stracha. Herce je zbytečné jmenovat jednotlivě, bylo by to určitě nespravedlivé vůči těm, kteří by se do výčtu nevešli, protože herci jsou v Andělovi Páně skvěle disponováni prostě všichni bez výjimky. Spíš asi stojí za to zdůraznit jiné klady. Pohádka je výrazně dramatická, ve svých postupech až klasicky pohádková a přitom hledající. Snaží se objevit nové cesty k vyjádření konfliktu dobra a zla na pohádkovém půdorysu například. Je to pohádka v jazyce a myšlení současná, jemně poetická a zdravě humorná. A co je hlavní - je to pohádka harmonizující. Neprohlubuje problémy současného světa o další temné valéry, ale přináší naději a víru.

Napsal jsem slovo „víru“. V pohádce je jedním z výrazných prostředí samotné Nebe. Nebe pojednané s nadsázkou, s humorem, jako zrcadlový obraz našeho světa. A tak i víra je v Andělovi Páně přirozeně a nenásilně z tradičně církevního pojetí transformována do jakési univerzální víry v dobro. No, možná to jsou andělé, kdo za odměnu za to, že pohádka je docela dost o nich, ji teď vynášejí na nebe filmové. Ať se jí tam tedy dobře daří a ať si tam pluje jako na obláčku. A diváci? Věřím, že právě víru v dobro potřebují ze všeho nejvíc. Právě proto by se na pohádku Anděl Páně měli přijít do kin podívat……

zdroj: Warner Bros.