Americká kletba (2005) - Info ze zákulisí

Legenda

Příběh rodiny Bellových z Red River Station, pozdější město Adams, ve státě Tennessee je označován za nejznámější případ zjevování ducha, v amerických dějinách. Jedná se navíc o vůbec jedinou událost takové povahy, při níž působením nevysvětlitelných paranormálních jevů přišel o život člověk (byla potvrzena výpověďmi očitých svědků a jako taková prověřena a následně oficiálně zdokumentována a uznána správními orgány státu Tennessee). Je proto více něž pochopitelné, že neblaze proslulý případ lákal celou řadu historiků a odborníků, kteří jeho okolnosti podle libosti všelijak přikrášlovali a tím přiživovali tajemný status celé legendy. A navdory tomu, že vzniklo několik více méně podložených a důvěryhodných teorií vysvětlujících příčiny tajemných událostí z Red River a jejího okolí, je nejproslulejší záhada v Americe do dnešního dne všeobecně považována za neobjasněnou.

V nejrůznějších verzích vysvětlujících případ rodiny Bellových lze přece jen vystopovat jistou všeobecnou shodu v názorech na legendu o Bellovic čarodějnici (Bell Witch). (Pozn.: Výraz „čarodějnice“ indikoval v tehdejší době, polovině 19. století, jevy všeobecně spojované se spiritismem. Nepoužíval se tedy v užším významu- který se ustálil v moderní době- označujícím ženu praktikující černou magii, čarodějnictví. Bellovi sami výraz „čarodějnice“ v souvislosti s danými událostmi nikdy nepoužívali, ale toto označení se v průběhu let ustanovilo.

Bellovic čarodějnice (Bell Witch) na sebe v tichém okresu Robertson rozprostírajícího se v okolí řeky Red River ve státě Tennessee upozornila v roce 1817. Na jedné ze svých obvyklých loveckých výprav spatřil John Bell, v doprovodu svého syna a přítele, skrze lesní mlhu nejasné obrysy připomínající nějakou bytost. Když na něj zaútočila, Bell pohotově na to, co považoval na zvíře, vystřelil. Bytost však zmizela tak rychle, jak se objevila.

Vše začalo té noci, kdy se otec Bell vrátil z lovu. V domě se ozývaly děs nahánějící zvuky, jakoby se někdo nebo něco dostalo dovnitř. Bellova dcera Betsy náhle pocítila přítomnost jakési hrozivé síly či bytosti, která jí rozhazovala přikrývku a polštáře a šeptala její jméno. Bellovi z počátku považovali Betsyiny noční záchvaty hrůzy za násilně se projevující noční můry. Měl to však být teprve začátek.

O jejich skličující situaci se nejprve dozvěděli blízcí přátelé rodiny Bellových James Johnston a Richard Powell. Projevy záhadné síly pocítili záhy na vlastní kůži. Zpráva o událostech v Bellově domácnosti, kde údajně straší, se rychle šířila a zanedlouho se donesla i dalšímu rodinnému příteli generálovi Andrewovi Jacksonovi (pozdějšímu prezidentovi Spojených států). Ten se taky do Red River Station hned vydal v doprovodu několika mužů, aby se o duchovi přesvědčil na vlastní oči. Traduje se, že povoz, kterým cestovali, byl kousek před Bellovic usedlostí náhle prudce zastaven záhadnou silou. Pokračovat v cestě mohli údajně až poté, co Jackson souhlasil, že tajemnou entitu působící v domácnosti jeho přítele oficiálně prohlásí za „čarodějnici“ (což se také skutečně později stalo).

Duch sužoval Bellovu rodinu noc co noc čtyři dlouhé roky. S každým dalším útokem nabýval na síle. Nakonec si vyvinul i schopnost mluvit, oslovoval členy rodiny, vysmíval se jim a vyhrožoval. (Některé zprávy uvádějí že duch dokonce vedl konverzace sám se sebou a pronášel proslovy.)

Co se týče identifikace původu neznámé tajemné síly, všechny důkazy vedly logicky k Bellovic sousedce Kate Batts, výstřední žene, kterou tak jako tak ve městě pokládali za čarodějnici. Johna Bella a Kate Batts spojoval navíc dřívější nezdařilý prodej pozemku. Kate se proto, ovšem neprávem, cítila zrazená a podvedená. Řada svědků mohla potvrdit, že Kate proklela nejen Johna, ale i jeho zdraví, rodinné štěstí a dokonce jeho dceru Betsy.

Bellovi byli proti útokům „čarodejnice“ naprosto bezmocní. Nebezpečné tajemné síly navíc začaly přímo působit i na Johna Bella. Ani po smrti jednoho z členů rodiny nedopřála bytost Bellovým pokoje. Přísahala, že se vrátí za sedm let… A skutečně, jak slíbila, vrátila se pomstít do domu Johna Bella ml.. Tehdy přísahala, že se opět vrátí a to za 135 let. Nejen, že se k Bellovým vrátila, ale místo už také od té navíc doby neopustila. Exituje řada očitých svědků a dokonce i fotografických důkazů o přítomnosti bytosti záhadného původu, která obývá Bellovic usedlost. Události okolo rodiny Bellových zůstávají nejen neobjasněnou záhadou, ale také snad nejpodrobněji a nejlépe zdokumentovaným případem zjevování se ducha v dějinách Ameriky.

O obsazení a natáčení filmu

Bude tomu téměř 200 let, kdy rodina Bellových z usedlosti Red River ve státě Tennessee prožila něco krajně děsivého. K hrůzostrašným událostem, které se tehdy v domě Bellových a jeho okolí odehrály, se už vyjádřila celá řada vědců a odborníků na paranormální jevy. Jedná se proto o nejlépe zdokumentovaný případ zjevování ducha v amerických dějinách. Ve Spojených státech nebyl navíc doposud zaznamenán žádný další takový případ, kdy duch zapříčinil smrt člověka a jako takový zůstává až do dnešního dne neobjasněnou záhadou…

Až do tohoto okamžiku.

Nastupující tvůrce Courney Solomon přichází s šokujícím pohledem na příběh obyčejné americké rodiny, jejího boje s temnými silami a zoufalého úsilí objasnit okolnosti tajemných událostí. Psychologický horor AN AMERICAN HAUNTING režiséra, scénáristy a producenta Courneyho Solomona tak připomíná jedny z nejproslulejších a nejodvážnějších střetů mezi známým a neznámým světem v dějinách filmu jakými jsou například Karneval duší (Carnival of Souls) a Strašení (The Haunting) z šedesátých let a Vymítač ďábla (The Exorcist) let sedmdesátých.

„Nadešel konečně čas vynést na světlo děsivé tajemství, jež naše rodina střeží, a všechny ty hrůzy, které jsi jako malá prožila.“

Temné síly Courtneyho Solomona odjakživa fascinovaly. Pro svůj druhý celovečerní film si proto vybral příběh, který své posluchače a čtenáře „straší“ už dlouhá dvě století – pověst o tzv. Bellovic čarodějnici (Bell Witch). Solomon však nechtěl pouze znovu odvyprávět známý příběh rodiny Bellových tak, jak byl kdysi zaznamenán a jak se traduje. Uchýlil se proto raději k románu uznávaného autora hororového žánru Brenta Monahana s názvem The Bell Witch: An American Haunting (Bellovic čarodějnice aneb Strašení v Americe). Solomon chtěl spojit ověřené záznamy a fakta o událostech v Bellovic domácnosti s pojednáním o původu paranormálních jevů, které trýznily Betsy Bellovou a její rodinu, jak jej sepsal Monahan.

Solomon: „Scénář rozhodně obsahuje některé aspekty vycházející z původní legendy, které jsem coby historické záznamy pokládal za nutné zmínit tak, jak se tradují a které také řada lidí považuje za pravdivé. Co se týče konce a příhody Betsy Bellové, jedná se o specifikum knihy s nímž přisel její autor Brent Monahan. Měl jsem pocit, že takovou příčinu lze považovat za smysluplnou a uvěřitelnou – nezapomínejte, že se v první řadě jedná o neobjasněnou záhadu. Náš film je proto spíše možnou verzí, možným ztvárněním toho, co bylo příčinou oné záhady.“

Podle řady teorií o paranormáních jevech lze za příčinu zjevování ducha v domácnosti Bellových považovat dospívající Betsy, což posiluje uvěřitelnost filmového příběhu, jak jej podávají Monahan a Solomon.

Nikdo Bellovic čarodejnici (Bell Witch) nikdy neviděl (zřetelné bylo pouze její působení a projevy). Jak s touto skutečností pracoval Solomon: „Bylo velmi obtížné dát takové bytosti, entitě, nějakou konkrétní podobu - právě to bylo z mého pohledu pro celý film nejzásadnější. Jakým způsobem zobrazíte ve filmu něco, co vlastně není vidět? Jak originálně a neotřele ukázat ducha, součást něčí duše? Co se mě týče, po zkušenosti se sledováním podobných typů filmů, nesnáším, když se filmy snaží divákovi tohoto ducha, entitu, nějak ukazovat. A proto jsem to ve svém filmu tak nechtěl. Naopak jsem usiloval o to, aby měl divák možnost dívat se ,očima` této entity, tohoto ducha.“

Ovšem dříve, než se filmová produkce mohla začít zabývat zobrazení zmíněné entity ve filmu, přišla na řadu otázka obsazení, která byla pro AN AMERICAN HAUNTING neméně zásadní. V tomto ohledu se Solomonovi a jeho produkčnímu týmu podařilo dát dohromady opravdu záviděníhodný kolektiv amerických a britských herců, v čele se dvěma předními a oceňovanými hereckými osobnostmi, z nichž navíc ani jednomu není žánr psychologického hororu cizí: Donald Sutherland a Sissy Spacek.

Donald Sutherland se objevil v hlavní roli snímku Teď se nedívej (Don't Look Now) - ve své době šokujícím (jak kvůli svému děsivému příběhu tak z důvodu otevřeného prezentování sexuality mezi dvěma hlavními představiteli, tedy Sutherlandem a Julie Christie) a dnes již takříkajíc klasickém hororového thrilleru, který podle kontroverzního námětu Daphne du Maurier natočil Nicolas Roeg.

K práci na An American Haunting říká: „Posedlost, vykoupení, vina, sebepotrestání – je zajímavé je blíže zkoumat. Představují ke všemu důležitou součást vnitřního světa mnoha lidí, zejména tady ve Spojených státech. Proto je také zajímavé vynášet je na světlo a zobrazovat je.“ Sutherland dále říká, že on i Spacek oceňovali, jak byl Solomon v souvislosti s touto problematikou otevřený jakékoli diskusi ohledně scénáře a natáčení.

Sissy Spacek ztvárnila hlavní roli ve filmové adaptaci knihy z pera mistra hororového žánru Stephena Kinga „Carrie“, kterou režíroval další osobitý tvůrce Brian De Palma. Carrie White v podaní Sissy Spacek zůstává nezapomenutelnou a doslova kultovní žánrovou postavou.

Ke ztvárnění matky v An American Haunting říká: „Moje postava je žena, která žije v roce 1820 a je matkou čtyř dětí. Je to obyčejná žena, která musí čelit neobyčejným životním okolonostem, což mě na postavě pokaždé zaujme. Navíc jde o fascinující příběh o rodině, v jejímž domě se zjevuje duch, a také protože je tak podrobně zdokumentován – byla o něm napsána řada knih. Záznamy o něm si můžete klidně prohlédnout v místním archívu. Myslím si, že Courtey Solomon, který je obrovský fanoušek Hitchcocka a Stevena Spielberga, k příběhu přistoupil neotřelým a po filmařské stránce velmi inteligentním způsobem.“

Rachel Hurd-Wood ,která ztvárnila v An American Haunting klíčovou postavu dospívající Betsy, zaujal v první řadě samotný příběh. Solomon se rozhodl obsadit ji do role Betsy poté, co vyděl její strhující výkon v Hogenově filmové verzi Petera Pana, v níž Hurd-Wood ztvárnila postavu Wendy – dívky, která je, stejně jako postava Betsy, ve stavu, kdy od dětské nevinnosti a naivity přechází k dospělosti a uvědomování si sebe sama. (Řadu lidí zarážela navíc vzájemná podobnost Rachel Hurd-Wood a mladé Spacek, která kdysi začínala v Hollywoodu ve stejném věku.)

Solomon: „Od prvního okamžiku, kdy jsem se s Rachel setkal, naplňovala, po fyzické stránce, moji vizi o postavě Betsy, přesně, jak jsem si ji vždycky představoval. Něco mi říkalo, že bude právě ona bude ideální Betsy. Přesto jsem potřeboval zjistit, jestli roli zvládne a bude schopná zajít do krajních mezí, jako předepisuje postava Betsy. Prošla si proto poměrně nekompromisním a tvrdým procesem odmítání, než jsem definitivně souhlasil. Nikdy mě ale nezklamala. Pokaždé, když se vrátila, byla ještě lepší. Je skutečně přirozený talent.“

Pane profesore, znamená to, že od teď budeme mít všichni noční můry?

James D'Arcy ztvárnil roli bývalého Betsyina učitele a jako vzdělaný a vystudovaný člověk se stává důvěryhodným přítelem Bellových. D' Arcyho, populárního a uznávaného herce v rodné Británii, fascinovaly v první řadě, stejně jako jeho postavu profesora Powella, hrůzné okolnosti ústředního příběhu filmu:

„Asi proto, že se jedná o událost, kterou tehdejší vláda veřejně uznala za skutečné zjevování ducha, strašení. A v celých amerických dějinách je to jediný takový případ. Člověka to nutně fascinuje. Američany ten případ fascinuje už léta a já jsem se k nim nyní připojil.“

Co to po tobě chtělo? A proč tě to potrestalo?

Natáčení začalo v Rumunsku v Bukurešti v tamním filmovém studiu MediaPro, kde vznikly kulisy dobové vesnice v Tennessee dvacátých let devatenáctého století. Dotáčky poté probíhaly v Montrealu.

Právě odříznutí herců a štábu od známého prostředí dodalo natáčení patřičnou atmosféru izolovaného místa „daleko“ od Ameriky dneška. Zvláštně neklidný pocit jiného světa, který mu dodávaly osamocené budovy postavené pro natáčení na nedalekém rumunském venkově, pomáhal hercům i štábu lépe si osvojit život Bellových a jejich okolí a to se vším všudy.

An American Haunting nasnímal Adrian Biddle. Na jeho dostatečně nápadité práci s kamerou v exteriéru i interiéru záviselo zobrazení oné hrůzné síly, entity, ducha. Natáčení si vyžádalo i nasazení kaskadérů za Hurd-Wood, D' Arcyho a Fella během dramatické nehody vozu a následné honičky na koních.

zdroj: Palace Pictures