Saw: Hra o přežití (2004) - Info ze zákulisí

Od prvního záběru tohoto nového thrilleru od Lions Gate Films´ jsou diváci vrženi v očekávání. Dva muži se probudí v nějaké koupelně v podzemí, oba přivázaní řetězy ke zdi. Vědí jen to, že jeden z nich musí během následujících osmi hodin zabít toho druhého. Intenzivní napínavá jízda se zápletkou, která se velmi podobá skládačce a překvapivým koncem. SAW si vysloužila výkřiky festivalových obecenstev. Je to pudový thriller s hluboce lidskou perspektivou.

„Myslím, že vám film dává příležitost představit si sami sebe v situaci těch postav,“ říká spolutvůrce a režisér James Wan. „Stále vám klade otázku: ´Kdyby vy jste byli na jejich místě, co byste udělali? Byli byste kvůli přežití schopni i nemyslitelného?´“

„Důležitou roli hraje také ten faktor neznáma,“ doplňuje spolutvůrce a jedna z hlavních postav filmu (Adam) Leigh Whannell, „Nevědět kde jste nebo co se děje, zkrátka nemít ve vzniklé situaci vůbec žádnou moc, je děsivé. Skládačka je příběh spíš pohledem obětí než policie, jak to bývá u takových thrillerů zvykem. S tím, jak se film vyvíjí si divák začne spojovat jednotlivé stopy – současně s postavami příběhu. Pak je velice snadné se s nimi identifikovat.“

Každá oběť v SAW čelí hrůzostrašné volbě, na které závisí její život. Jeden z nich se pokusí o útěk a je pohřben zaživa – v síti ostnatých drátů; jedna žena musí zabít jiného muže, aby se vymanila z ocelové masky (medvědí past), která jí má za čas odtrhnout čelist… Tyto hry, které vymyslel a promýšlel mozek vraha, vyzdvihují SAW nad průměrný thriller či horor. Tyto hry propůjčují všeprostupující atmosféře strachu jakýsi morbidní smysl.

„Důmyslnost SAW film odlišuje od jiných,“ říká producent Oren Koules, „Hry které vrah nutí své oběti hrát, jsou temné a strašlivé, ale především velice originální. Nic takového diváci ještě neviděli.“

Whannell přiznává, že se snažil, aby vraždy byly maximálně šokující. „Nemohl jsem nechat „Jigsawa“ hrát se svými oběťmi celou noc Člověče nezlob se!“ směje se Whannell „Hry, které si vymyslí, musejí být pořádně drsné. Takže jsem si začal ty malé vražedné scénáře vymýšlet, jako bych byl sám nějaký maniak.“

Další morbidní aspekt Skládačky je, že slouží jako příběh, ze kterého bychom si měli vzít ponaučení. Jigsawovi činy neřídí pouhá krutost nebo šílenství, chce svým obětem, které mají nějaké morální nedostatky, dát lekci o hodnotách života. V jedné strašlivé scéně jedna z obětí dokonce Jigsawovi děkuje, že jí pomohl změnit život.

Danny Glover (detektiv Tapp) si myslí, že tohle je jeden z nejzajímavějších momentů SAW: „I negativní postava, ten chlápek, kterého ve filmu nejvíc nenávidíme, je někdo, kdo nám chce sdělit nějaké moudro o tom, jak zacházíme s našimi životy.“

„Jigsaw nutí své oběti uvědomit si vzácnost života tím, že jejich životy ohrožuje,“ říká Cary Elwes, doktor Lawrence Gordon, jeden z rukojmích: „Říká: ´Neberte život jako samozřejmost, a nečekejte, až bude příliš pozdě.´“

Režisér Wan s úsměvem dodává: „Jigsawův úmysl je dobrý, horší je to s prostředky.“

Pro Wana byla SAW skvělá příležitost jak osvěžit tradiční thriller. „Pro mě jsou thriller a horor žánry, který vám vždycky dovolí hrát si až za plotem předem daných konvencí,“ říká režisér, „Celou dobu jsem projekt bral jako detektivní hru, jako skládání příběhu z malých dílků. Vzal jsem si metody výstavby děje z thrilleru a přenesl je do hororu.“

Producent Gregg Hoffman s Wanem souhlasí: „ Mám dojem, že vždycky, když děláte film jednoho žánru, tak ho musíte protřepat a přestavět, abyste lidi překvapili. Nějak ho vyzdvihnout. SAW by byla klasický Hitchcock, kdyby se Hitchcock byl díval na videoklipy Nine Inch Nails.“

Jako své hlavní zdroje inspirace pro drsnost a surreálnost SAW zmiňuje Wan režiséry jako je David Lynch nebo Dario Argento. „Chtěl jsem vzít obyčejné lidi a umístit je do cizího lynchovského světa, ve kterém sídlí Argentova morbidní ujetost,“ říká, „ Od začátku jsem chtěl, aby byla SAW ujetý film, který zůstane pod kůží a kde nikdy není jasné co se z postavy nebo situace vyvine.“

Wan a Whannell se potkali ve škole v Rakousku. Už tam si Wan cenil jedinečnosti hororu. Whannell vzpomíná: „Chodili jsme do dost umělecký filmový školy, kde měla spousta kluků načerno nalakovaný nehty, nosila barety a točila filmy o písku. Pak přišel James a ukázal, co natočil. Jeho filmy byly o zombies. Hned jsem věděl, že z něj bude hvězda.“

Než začali Wan a Whannell společně psát scénář, dali si jediný předpoklad: dva muži uvěznění v koupelně, jeden musí zabít druhého. Z této nutně jednoduché idey vyrostl příběh, který se rozšířil a pojal řadu dalších nápadů a postav.

Jakmile bylo jasné, jaké bude téma filmu, začal Whannell psát: „Než jsem začal psát SAW, měl jsem nějaké zdravotní problémy, které se sice nakonec vyřešily, ale opravdu to se mnou zamávalo, a tak jsem začal přemýšlet o tom, jaký život vlastně žiju,“ vzpomíná Whannell, „Opravdu mě to změnilo. takže jsem si řekl, že by to bylo dobré téma pro thriller.“

„Scénář byl napsán tak, aby se všechny nitky příběhu nakonec spojily,“ říká Wan, „Jako dávají dílky skládačky dohromady obrázek.“

Když byl scénář hotov, apeloval na Wana s Whannellem jejich manažer, aby odletěli do Los Angeles na schůzku ohledně projektu. Nicméně dvěma budoucím filmařům na dně připadala cesta přes půl USA jako příliš drahá schůzka. Jediné, co mohli udělat, aby z výletu vytěžili co nejvíce, bylo utratit ještě víc. Dali dohromady nějakých pár tisíc dolarů a podle scénáře natočili brutální neúprosnou scénu, ve které si Whannell zahrál. Doufali, že se za pomoci tohoto krátkého filmu budou lépe prodávat – jako úspěšný režisér a herecká hvězda. Film vypálili na DVD a poslali do Los Angeles spolu se scénářem.

„To byla ta nejchytřejší věc, co jsme kdy udělali,“ říká Whannell.

O několik tisíc mil dál, v Los Angeles, měla zrovna producentu Greggu Hoffmanovi začít obchodní schůzka, když ho kamarád, filmový agent, odtáhl do vedlejší kanceláře a ukázal mu DVD Wana a Whannella. „ Během dvou minut mi málem vypadly oči z důlků,“ říká Hoffman. „Vzal jsem DVD a scénář a spěchal jsem do kanceláře ukázat to mým partnerům Orenu Kouleovi a Markovi Burgovi.“

Ve chvíli, kdy Wan s Whannellem vystupovali z letadla v Los Angeles dali už Hoffman, Koules a Burg dohromady nabídku na financování Wanova filmu s Whannellem jako hlavní hvězdou v roli Adama. O slavném DVD Whannell říká: „Byla to ta jedna z mála věcí v životě, které vyjdou přesně tak, jak si představujete.“ O tři měsíce později už Wan s Whannellem natáčeli SAW.

S DVD a scénářem už Wan a producenti mohli přitáhnout k projektu množství hereckých hvězd. Když se na DVD podíval Cary Elwes, poslal Orenu Koulesovi jednoslovný e-mail: „Wow.“ Přečetl si scénář a pochopil, že už ho nic nemůže zastavit. „Přečetl jsem to najednou. To nikdy nedělám.“ říká Elwes, „Řekl jsem si: ´Dobře, to musím natočit. Prostě musím.´ Bylo to skvěle napsané, neuvěřitelně napínavý thriller.“

Monica Potter, která hraje Gordonovu ženu Alison, vzpomíná na to, kdy poprvé viděla DVD s filmem: „Podívala jsem se na film, a hned jsem se musela dívat znovu. Nedalo mi to spát, protože jsem na tom chtěla dělat. Chtěla jsem v tom filmu hrát a snažila jsem se přijít na to proč. Až mě to trochu děsilo.“

„James a Leigh se dotkli něčeho hluboko zakořeněného v lidské duši,“ říká Elwes, „Prvních pár dní na scéně jsem ze všech stran slyšel: ´No není ten scénář skvělý?´. Málokdy slyšíte filmový tým říkat něco takového. Skoro nikdy.“

Při obsazování role detektiva Tappa, který je posedlý příběhem Pily, se režisér Wan soustředil na Danny Glovera. Glover byl „opravdu unesen Wanovou vizí“ a – naprosto vtažen do té mnohostranné role - ihned podepsal smlouvu. Při vzpomínce, jak si ho Wan pro roli vybral, se Glover usmívá: „ James mě viděl v jedné reklamě v Austrálii,“ směje se Glover, „Neříkal: ´Viděl jsem vás v tom filmu…´. Viděl mě v té reklamě.“

Dřív, než vztah doktora Gordona a Adama vystavěl základy SAW, pokládal Elwes za důležité, aby s Leigh Whannellem ještě než se začne natáčet zkoušeli. „Tyhle dvě postavy se tu zvláštním způsobem spojily,“ říká herec, „Společně zakoušejí nejrůznější pocity, ale ve výsledku najdou společnou řeč, i když to v závěru vyzní právě naopak. Na zkouškách jsme přišli na kloub mnoha věcem. To bylo štěstí.“

„Pro mě bylo nejtěžší vyzkoušet si a udržet se v roli, která čelila skvělému herci Carymu. Naštěstí byl tak trpělivý a ochotný, že jsem se přes to brzy přenesl.“

Whannell už si vyzkoušel své schopnosti v krátkém filmu, který natočil s Wanem, takže mohl odhodit svůj spolutvůrcovský podíl a plně se věnovat své první velké herecké roli v hraném filmu. Nicméně doteď je pro něj přechod z toho, co vymyslel, do skutečného ztvárnění, trochu surrealistický: „Když něco tak dlouho nosíte v hlavě, je moment, kdy to realizujete, vždycky šok,“ říká herec a spolutvůrce filmu, „To platí i pro tu koupelnu, hlavní scénu. Už dva roky jsem to nosil v hlavě, a najednou jsem se v tom přímo ocitl. Mohl jsem se dotýkat zdí. Bylo to neuvěřitelné.“

Whannella jste často potkávali, jak se sluchátky ,než se scéna natočí, poslouchá hudbu: „Někdy je těžké, dostat se do té roviny zlosti nebo strachu, hlavně, když se vám plní sen o natočení filmu. Přišel jsem na to, že hudba mě dokáže velice rychle odnést přesně na to pocitové místo, kam se potřebuji dostat.“

Ať už jsou jeho metody sebepodivnější, liší se Whannell zřetelně od svých dočasných spoluhvězd. „Leigh má opravdu talent,“ říká Elwes, „Jsem z něj nadšený. Je jasné, že se tenhle film stane jeho odrazovým můstkem.“

Herci byli nadšeni i z Jamese Wana, pro kterého je SAW režijní debut. Wan podle Elwese dokázal, že „tohle je práce, pro kterou byl stvořen“. Samotný Wan říká, že natáčení SAW předčilo všechna jeho očekávání: „Vždycky jsem si myslel, že svůj první film natočím s hrstkou přátel někde za humny, o skupince přátel, kteří se jen tak scházejí,“ říká Wan, „Ale tohle je neuvěřitelné. Práce s herci a technickým týmem byla výborná. Všichni mi moc pomohli. Měl jsem štěstí.“

„Myslím, že se z Jamese stane jeden z nejslibnějších nových režisérů. O tom není žádná,“ tvrdí Elwes. „Je to vizionář a navíc dokáže skvěle pracovat s herci. Vytváří prostředí, kde se cítíte dobře, takže se klidně můžete pustit i do obtížných věcí.“

„Dává prostor vaší kreativitě,“ dodává Glover, „Výborné podmínky pro společnou práci.“

Monica Potter si myslí, že to, že Wan vlastně ještě žádný film netočil, je vlastně výhoda. Díky tomu byl v pozici režiséra citlivější a přizpůsobivější. „Starší režiséři bývají tvrdohlaví,“ říká herečka, „James je dynamický a velice ochotný. Ví přesně co chce, ale nebrání se novým nápadům. Je prima.“

Diváci na skvělé herecké výkony a napětí filmu nadšeně zareagovali, ale překvapivý závěr vyvolal mnoho debat. „Ten zvrat na konci je hlavní výsada filmu,“ říká producent Mark Burg, „Toho se nevzdáme.“

„Já doufám, že díky závěru lidé vyjdou z kina a budou o celém filmu přemýšlet, jako tu funguje u Obvyklého podezřelého nebo Šestého smyslu,“ říká Whannell, „U takových filmů se v duchu vracíte k předchozím scénám a dochází vám, o co jde. Celý film ve vás pak začne rezonovat.“

Wan má radost z účinku posledních scén filmu na diváky: „Chci, aby z kina odcházeli otřeseni. Naprosto otřeseni,“ směje se Wan, „Tak jsem to chtěl.“

zdroj: Hollywood C.E.