Million Dollar Baby (2004) - Info ze zákulisí

Postavy a příběh

Scénář filmové adaptace si vzal na starosti držitel ceny Emmy Paul Haggis. Film je natočen podle předlohy „Rope Burns“ F.X. Toolea. Toole v boxu léta pracoval jako „felčar“ - člen týmu, který, aby se v týmu udržel, musí ošetřovat ostatní – a jeho příběhy barvitě popisují jak to v ringu chodí.

Legendární producent (a režisér) Clint Eastwood si vybral MILLION DOLLAR BABY, aby navázal na úspěšné drama podle scénáře Paula Haggise Tajemná řeka, které v roce 2003 získalo cenu Akademie: „Na MILLION DOLLAR BABY mě zaujalo, že to vlastně vůbec není příběh o boxu,“říká Eastwood, „Je to příběh o lásce člověka, který se trápí, protože nemá žádný vztah se svou dcerou. Později si najde jakousi náhradní dceru v dívce, která se chce za všechno na světě stát úspěšnou boxerkou.“

Eastwood si ve filmu zahrál Frankie Dunna, profesionálního trenéra boxu a majitele Hit Pit, staré školní tělocvičny, kde, v drsném srdci Los Angeles, trénuje box,. Hit Pit je celý Frankieho život, dělí svůj čas mezi zdánlivě protichůdné činnosti: trénuje boxery a chodí na mši (téměř každý den už 23 let). Nemůže si odpustit, že se své dceři kdysi dávno odcizil, a tak jí posílá každý týden dopis. Dopis se vždycky vrátí, neotevřený, označený „Zpět k odesílateli“

„Frankie se chce vykoupit,“říká Eastwood, „Je to irský katolík v letech, který ztratil iluze o církvi, nešťastný, že si nevytvořil žádný vztah se svou dcerou. Dilema s dcerou je pro něj velmi kruté, a nechalo v jeho životě velké prázdné místo.“

Za svou kariéru Frankie trénoval a vedl řadu talentovaných boxerů. Někteří se i vypracovali, ale nikdy to nebyl Frankie, kdo jim pomohl až na vrchol. Vždycky svým svěřencům říká, že hlavní je, aby se dobře kryli. Frankieho snaha ochraňovat je – a sebe –je ve skutečnosti od něj odvádí. Jakmile se od něj boxeři všechno naučí, odchází k manažerům a chtějí si také pořádně užít v ringu.

„Frankieho nechuť posílat svoje boxery na prestižní zápasy mu způsobila pár zklamání,“ říká Eastwood, „Je teď příliš konzervativní a nedokáže poznat, kdy je na to boxer připraven. Stále je trénuje, ale v duchu už má spíš odsloužíno.“

Frankiemu se podařilo ochraňovat se docela dlouho - do té doby, než se v jeho tělocvičně objevila Maggie Fitzeraldová. Maggie vyrůstala v chudé čtvrti, ale časem se jí podařilo oddělit od sebe svou minulost a soustředit se pouze na svůj cíl: stát se profesionální boxerkou. V boxu Maggie nachází smysl, hrdost, a to nejčistší štěstí, jaké kdy poznala. Box je její všechno. Nevadí jí, že nikdy netrénovala, a že v jednatřiceti letech je považována za příliš starou na to, aby začala. Maggie odmítá vzdát se toho jediného, co pro ní má v životě smysl.

„Jak může někdo chtít stát se boxerem?“ ptá se Hilary Swanková, držitelka Oscara za nejlepší ženský herecký výkon roku 1999 v dramatu Chlapci nepláčou. „Přijít do ringu a bít se a dostávat rány jsem nechápala až do chvíle, kdy jsem začala trénovat pro tenhle film. Pro Maggie ale není box jen cesta ven, ale něco, co miluje. Myslím, že to dokážu pochopit, protože když jsem byla malá, žila jsem s rodinou v přívěsu a neměli jsme moc peněz. Začala jsem hrát když mi bylo devět. Hraní jsem milovala a chtěla dělat navždy, podobně jako se Maggie upíná k boxu.“

„V boji Maggie Fitzeraldové,“ říká Eastwood, „Vidíte boj někoho velice ambiciózního, s jen základním vzdělání a velmi malou podporou v rodině. K tomu, co by jí potkalo, kdyby nedosáhla na svůj cíl, se staví cynicky.“

Ve Frankiem vidí Maggie muže, který jí může pomoci dosáhnout jejího životního cíle. „Viděla, jak vytrénoval boxery do zkušených zápasníků,“ říká Swanková, „A upne se na něj. On je pro ní ta cesta. Jakoby měla na očích klapky, neustoupí ani o krok.“

Frankie ale v trénování mladé ženy vidí jen samé problémy a když za ním Maggie poprvé přijde, tvrdě odmítne jen s ní o tom diskutovat. „Frankie si nepřipouští, že by ženy mohly zápasit,“ říká Eastwood, „Je konzervativní. Dokáže uvažovat o boxu jen tak, jak se provozoval dřív. Tenhle předsudek je překážka, kterou musí překonat, aby se pak mohl nadchnout pro myšlenku, že Maggie vezme.“

Ve skutečnosti je důvod Frankieho zdrženlivosti mnohem komplikovanější. „Celý život se bránil emocím,“ říká Eastwood, „Nechce se pouštět do žádného vztahu, ani do vztahu otec-dcera.“

Pro Maggie ale „ne“ není žádná odpověď a zoufalá tráví v tělocvičně denně mnoho hodin (když zrovna není v práci, pracuje jako servírka), a snaží se učit sama. Postupně Frankieho přesvědčí, že stojí za to pokusit se ji vzít. Boxeři jí opovrhují, jediný kdo ji podporuje, je Scrap, bývalý boxer, který má nyní na starosti tělocvičnu. Scrap Maggie nenápadně sem tam poradí jak si zlepšit techniku, a zároveň nutí Frankieho, aby se na ní víc soustředil.

„Scrap je první, kdo si uvědomí, co všechno se může stát, když se téhle mladé dámě trochu pomůže, i když je Frankie proti,“ říká Eastwood.

„Scrap vidí, že Maggie má všechno, co potřebuje k tomu, aby to dokázala,“ říká Morgan Freeman, třikrát nominovaný na Oscara, který zde hraje Eddieho „Scrap Iron“ Duprise. „Pamatuje si, že byl kdysi ve stejné situaci a vidí, že Maggie není jen nějaké slečna, vidí že je tam s hlubokým přesvědčením a že to pro ní má opravdu smysl.“

S nenápadnou pomocí Scrapa a vlastní vytrvalostí se Maggie postupně zlepšuje. „Scrap vidí, že je Maggie dobrá, její odhodlání a soustředění. A někde mezi tím vším vidí i talent,“ říká Swanková, „Taky v ní vidí smolaře, kterým, myslím, sám také býval. Ona si ale neuvědomuje, jaký lví podíl Eddie má na tom, že teď s Frankiem spolupracují. Je úžasné, když postava neví o všem, co za jejími zády směřuje k tomu, aby se dostala tam, kam chce.“

Mírně haštěřivé přátelství Frankieho a Scrapa je jediný vztah, kterého byli oba za celá ta léta schopni. Eastwood říká: „Frankie a Scrap se oba ve svých životech v něčem zklamali. Scrap má na světě jen Frankieho Ti dva uzavřeli spolu takovou tichou přátelskou dohodu.“

„Jsou jako manželé,“komentuje to Freeman, který si zahrál už v Eastwoodových Nesmiřitelných. „Jejich vtipkování je sehrané. Frankie je uzavřený a v mnoha případech svůj hlavní největší nepřítel, ale Scrap ví, že má také velké srdce, které má velkou prasklinu kvůli nepovedenému vztahu k dceři, který nedokáže napravit. Je to neutuchající zdroj bolesti a jediný Scrap o něm ví.“

Scrap má ale vlastní bolestný příběh. Jeho kariéra v boxu skončila, když během jednoho zákeřného ponižujícího zápasu oslepl na jedno oko. Frankie Scrapa toho večera ošetřoval, a přestože neměl právo hodit ručník do ringu, vyčítá si, že tehdy do zápasu nějak nezasáhl.

„Frankie na tu nehodu často myslí,“ říká Eastwood, „Ten večer udržoval Scrapa na nohou a pomáhal mu, aby mohl bojovat dál. Byl by rád zápas zastavil, protože byl Scrap ošklivě raněný, ale Frankie mu v přestávkách ránu ošetřoval, takže si Scrap prožil prohru až do konce.

To jsou hlavní věci, které Frankieho tíží. A i když mu to nebrání trénovat další boxery, je to rozhodně další důvod, proč nechce trénovat ženy.“

Frankie nemůže pochopit, že Scrap by to klidně ve vteřině zopakoval a ví i, že Maggie to cítí stejně; dostane ale šanci tomu porozumět. Přes Eddieho ostré pošťuchování a houževnaté nadšení Maggie Frankie trvá na svém odmítavém postoji. V den jejích 32. narozenin Frankie konečně pochopí bolest a zoufalství, které živí její odhodlanost.

„Maggie si myslela, že ve dvaatřiceti letech už bude šampionka v boxu,“ vysvětluje Swanková, „Jenže teď tam stojí, celou dobu na sobě pracovala, a pořád nemá trenéra. A není šampionka. To jí zasadí hlubokou ránu. V tu chvíli už není ta statečná dívka, která se snaží získat Frankieho na svou stranu.“

Až v tuhle chvíli Frankie povolí, souhlasí, že Maggie vezme. i přesto – jak rychle dodává – že si myslí, že to není dobrý nápad.

Pro Eastwooda je tohle bod zlomu příběhu i ve vývoji postav. „Když Frankie nakonec souhlasí s tím, že ji bude trénovat, stane se z toho příběh o lásce – ne o romantické lásce – ale o lásce mezi otcem a dcerou. Maggie je pro něj dcera, která mu v životě tolik chybí, a on je pro ní otec o kterého v dětství přišla. Díky tomuto vztahu konečně Frankie nachází sám sebe a jakoby se znovu narodí.“

„Je to zkrátka příběh o lásce,“ souhlasí Freeman, „Lásce mezi Frankiem a Maggie, mezi Scrapem a Frankiem. To spolu souvisí.“

Vzhledem k tomu, že jde o film, který obratně kombinuje drama a rodinný příběh o lásce – to vše na pozadí drsného a špinavého světa fyzicky i psychicky náročného sportu – si herci cenili spolupráce s tak tvořivým režisérem.

„Mít příležitost pracovat s Clintem bylo skvělé,“ říká Swanková, „Byl to můj splněný sen. A Morgan byl neuvěřitelný, tak milý!“

„Málokdy se vám podaří pracovat s někým, koho máte rádi a navíc už ho znáte z dřívější spolupráce,“ říká Freeman. „Clint je stále stejný režisér jako když jsme společně pracovali na Nesmiřitelných. Nikdy vás neomezuje. Řekne vám jaký záběr se bude točit a možná jen navrhne, že byste měl chodit tak nebo tak. A pak už to nechá na hercích. Klidně bych za to, abych s ním mohl pracovat, platil.“

Eastwoodův bájný talent, způsob režírování a porozumění pro hereckou práci z něj udělali režiséra, se kterým by si řada herců přála spolupracovat. Pod jeho vedením získali Sean Penn a Tim Robbins cenu Akademie za nejlepší herecký výkon a nejlepší vedlejší roli za výkony ve filmu Tajemná řeka.

„Heslo, kterým se řídím při režírování herců je nezatahovat do hraní ego,“ vysvětluje Eastwood, „Protože jsem také kdysi hrál, jsem si vědom toho co je třeba udělat a chyb, které by se neměly dělat, když chcete podat dobrý výkon. Takže to hodně nechávám na hercích. Když přijdou s něčím, co je dobré, je to v pořádku. Když to tak dobré není, pozměním to. Snažím se do všeho zlehka proniknout a nakonec výkony herců spojit. Vytvoříte hercům prostředí, kde mohou pracovat a kde se pak cítí dobře.“

Eastwood si myslí, že MILLION DOLLAR BABY je obohacen nejen výkony herců ale i pozadím jejich výkonů, na kterém se jejich postavy snaží uvědomit si co v životě nejvíc chtějí a konfrontovat to s jejich největšími obavami.

„Box hraje v příběhu podstatnou roli, ale film není o boxu, ale o lidských vztazích,“ zdůrazňuje Eastwood, „A některé věci ve filmu zůstávají nevysloveny. Stejně jako v Tajemné řece se musí diváci trochu snažit a přemýšlet o tom, jak bude příběh pokračovat, až film skončí.“

Trénink

Role dívky oddané boxu, Maggie Fitzeraldové, byla fyzicky náročná a Hilary Swanková měla před natáčením na trénink pouhé tři měsíce. „Nikdy před tím jsem s Hilary nepracoval,“ říká Eastwood, „Ale už jsem se s ní párkrát setkal, a jen podle toho, jak se pohybovala, je poznat, že jí atletika nedělá problémy. O jejím hraní jsem neměl nejmenší pochyby, ale věděl jsem, že její úspěch ve filmu bude záviset na tom, jak pilně si roli natrénuje. A ona to dokázala. Má dobrou pracovní morálku, o tom není pochyb.“

Herečka tři měsíce pracovala s legendárním trenérem boxu Hectorem Rocou v Gleason´s Gym v Brooklynu. Podle International Boxing Digestu je to jeden z nejlepších trenérů na světě, z mnoha boxerů udělal světové šampiony – vzpomeňme jména jako Iran Barkley, Arturo Gatti, Regilio Tuur a Buddy McGirt.

„Nikdy předtím jsem neboxovala,“ říká Swanková, „A nejsem si jistá, jestli jsem to úplně chápala. Nemůžete mít úctu k činnosti někoho jiného, dokud si sami nedostanete na jeho místo, alespoň na chvíli. Vzpomínám si, že když jsem poprvé přišla do tělocvičny trénovat s Hectorem, připadala jsem si, že jsem tam špatně. Ale byl tak trpělivý, pilný a nesmlouvavý – opravdu, dohnal mě až do bodu, kdy máte pocit, že víc už nemůžete, a najednou zjistíte, že to jde, a že to jde ještě mnohem dál... Snažila jsem si vybavit jaký to byl pocit, když jsem se naučila jak někoho správně praštit, abych to dokázala zahrát až se to bude čekat od Maggie.“

Kromě boxu Swanková několik hodin denně pracovala i se vzpěračem a trenérem Grantem Robertsem. Musela si vypracovat svaly a umět profesionálně zahrát atletku v té nejlepší kondici.

Trénink se vyplatil. Jak pyšně vypráví Eastwood: „Během celého natáčení jsme ani jednou nepoužili dublérku. Hilary všechny zápasy natočila sama.“

Díky času, který Swanková strávila v tělocvičně, si herečka mohla uvědomit, jaké to je být boxerkou ve sportu, kterému dominují muži. Zápasila s profesionálními boxerkami jako je čtyřnásobná světová šampionka Lucia Rijkerová, která si ve filmu také zahrála.

„Měla jsem příležitost nahlédnout do jejich životů, vyslechnout si, co mají na srdci,“ vzpomíná Swanková, „Všichni jsou moc rádi, že se točí tenhle film, konečně budou lidé brát ženy, které zápasí, jinak, respektovat je, protože musí pracovat stejně tvrdě jako jakýkoli boxer. Je příjemné pracovat na něčem, co lidem v nějakém směru otevře oči.

Boxeři, se kterými jsem měla možnost se setkat, mají box moc rádi, jsou mu zcela oddaní. Když jsou v ringu, vidíte, jak veškerý trénink a svou tvrdou práci nasazují do těch tří nebo čtyř kol zápasu. Vidět jak se sportu oddávají je velmi inspirující. Myslím, že mě to za tu krátkou dobu, kdy jsem měla možnost je sledovat, obohatilo i osobně. Je to krásný sport a já jsem díky němu poznala spoustu krásných lidí.“

Produkce

Režisér Clint Eastwood měl o filmu MILLION DOLLAR BABY svou představu: „Chtěl jsem, aby to byl tak trochu i historický film,“ říká, „Přestože se odehrává v současnosti, chtěl jsem aby to vypadalo, že se odehrává v nějaké jiné době. Mohly to být 40.,50.,60.,70. léta. Chtěl jsem , aby byl nadčasový.“

V tom režisérovi pomáhal i kameraman Tom Stern (který s Eastwoodem začal spolupracovat už v roce 1982 na filmu Bird a pak na Krvavé stopě a Tajemné řece), a producent Henry Bumstead.

MILLION DOLLAR BABY je už dvanáctá spolupráce Clinta Eastwooda s dvojnásobným držitelem Oscara Henry Bumsteadem. Cenu Akademie získal za filmy The Sting a To Kill a Mockingbird.

„Henry Bumstead je nepochybně jeden z nejlepších,“ říká režisér. „I dnes, kdy už mu je 89 let.“

„Práci s Clintem mám moc rád,“ říká Bumstead, „Je skvělý režisér, nikdo není jako on. Mě je teď 89, a v tomhle věku už nebudu pracovat pro nikoho jiného. Máme spolu skvělý vztah. Líbí se mu, co dělám, a věří mi. Ukážu mu pár fotek jak bych si představoval lokality a scény, které je potřeba postavit, a všechno je připraveno ve velkém předstihu.“

Hlavní interiér filmu, Frankieho tělocvična Hit Pit, byla postavena v prázdném skladišti v Los Angeles. „Tenhle film je příběh o lidech na okraji společnosti.“ říká Eastwood. „Představte si malou, omšelou, starou tělocvičnu někde v L.A., spousty lidí , podivínů, kteří přicházejí a odcházejí. Na takovém místě žije Frankie a Scrap.“

„Hledali jsem a hledali,“ vypravuje Bumstead, „A jak jsem spatřil fotku téhle haly, věděl jsem, že to bude dokonalá Hit Pit. Takže jsem Clintovi fotky ukázal a ten souhlasil. Pak jsem mu ukázal plánky, jak si to představuji, jeho kancelář jsem umístil na plošinu nad tělocvičnu, odkud vidí do ringů a má přehled o všem, co je ve scénáři. Clint se na to podíval a řekl: ´Perfektní.´“

Bumstead si dal hodně záležet na zašlosti Hit Pit: „Co se týče věku, jsem puntíčkář,“ říká, „Znamená to, že musíte vyleštit zdi a strop, aby měli patinu. Všechny světlé pevné součásti a nábytek se musejí upravit, aby měly věk, který mají mít. Moji asistenti, architekti Jack Taylor a Richard Goddard, hlavní malíř Rick Paronelli a vedoucí stavebních prací Mike Muscarella mají zásluhu na tom, že moje práce vypadá dobře. Vždycky říkám: můžu být jen tak dobrý, jak dobrý je můj tým. A oni jsou skvělí.“

MILLION DOLLAR BABY se točil v různých lokalitách v a okolo Los Angeles, včetně Venice Broadwalk, Eagle Rock a Hollywood Boulevard. Bojové scény se točily v Grand Olympic Auditorium, kde se odehrává mnoho skutečných profesionálních zápasů v boxu, ale i na jiných místech L.A.

„Pro Frankieho bungalov jsme našli skvěle rozvržený domek z tmavého dřeva,“ říká Bumstead, „Na Venice Boardwalk a Hollywood Boulevard jsme našli restauraci, kde pracuje Maggie, a pro scény, které se odehrávají v Missouri jsme použili lesy blízko Los Angeles a benzínovou pumpu na Lake Avenue v Pasadeně.“

zdroj: Hollywood C.E.