Doba ledová 2: Obleva (2006) - Info ze zákulisí

Když se v roce 2002 objevila v kinech chytrá a nápaditá komedie Doba ledová, její vyvážená kombinace akce, dobrodružství, humoru i citů ihned zaujala diváky i filmovou kritiku. Všichni si zamilovali především její čtyři hlavní postavy – z nichž tři kupodivu utvořily rodinu, zatímco čtvrtá se vydala na celoživotní strastiplnou cestu za svým milovaným ořechem.

„Úspěch filmu pramenil z velké části z toho, že si publikum tak oblíbilo jeho postavy,“ říká vedoucí výroby Christopher Meledandri, který je také prezidentem Twentieth Century Fox Animation. „S Mannym, Sidem a Diegem je pojilo citové pouto a Scrat je pokaždé dokázal rozesmát.“

Už předtím, než Doba ledová oslavila obrovský celosvětový úspěch v kinech a na DVD, věděli Meledandri, Carlos Saldanha, Chris Wedge (režisér prvního filmu) a producentka Lori Forte, že potenciál postav tohoto příběhu nebyl zdaleka vyčerpán. V žádném případě nechtěli usnout na vavřínech a měli v plánu natočit pokračování, které by bylo ještě zábavnější, rozmanitější a vizuálně zajímavější než původní film. Novou základní myšlenku – že se budou hrdinové tentokrát pohybovat v tajícím světě – bylo možné realizovat díky technologickým pokrokům společnosti Blue Sky Studios, která má na kontě původní Dobu ledovou, animovaný hit Roboti a tento film.

Filmaři, kteří se při stavbě dějové linie rozhodli začít jako již tradičně postavami, museli nejdříve vyřešit základní otázku: kam může směřovat vývoj postav z místa, kde je zanechali na konci prvního filmu? Rozhodli se, že každou z nich v průběhu filmů potká zajímavý vývoj, na kterém buou mít podíl také její kamarádi.

V původním filmu se Manny stále vzpamatovával ze ztráty svých nejbližších. V novém příběhu přemýšlí, zdali se mu vůbec ještě někdy podaří rodinu – nebo lásku – znovu najít. Když pak potká mamutí slečnu Ellie, konečně dostane naději, že se může situace ještě obrátit. Bohužel se to neobejde bez jistých komplikací.

„Miluji postavu Mannyho a hrozně rád jej hraji,“ říká Ray Romano, který mu propůjčil hlas v původním znění. „Je to bručoun s velkým komplexem méněcennosti a na povrchu působí drsně. Ale pod tím vším je láskyplný a hodný – teda aspoň na mamuta.“

Zatímco Manny usiluje o navázání romantického vztahu, Sid, který byl v první Době ledové terčem všech vtipů a nikdo jej nebral vážně, hledá respekt a úctu – a vypadá to, že se mu to tentokrát podaří. To Diego má úplně jiné starosti – dravý tygr se zuby ostrými jako šavle zjistí, že má strach z vody, což je vzhledem k rychle tajícímu okolí poměrně problematické. „Diego, který byl v Době ledové predátorem, nyní do této výstřední rodinky dokolane zapadá,“ říká Saldanha. „Sidovi se podaří odhalit jeho velký problém – strach z vody.“

Zřejmě nejproblematičtější bylo vymyslet novou dějovou linii pro Scrata – prehistorickou kryso-veverku, která se v průběhu celého prvního filmu zuřivě honila za zjevně nepolapitelným žaludem. Přestože jeho úloha v Době ledové byla spíše epizodní, obrovská popularita, kterou získal ihned po zveřejnění teaseru na první film, inspiroval filmaře k tomu, aby mu tentokrát dali mnohem větší prostor.

Přestože jeho hlavní a jedinou motivací zůstává onen prokletý žalud, tentokrát dostal do vínku nové charakterové vlastnosti, aby působil tak vtipně a svěže jako v prvním filmu. „Scrat se stále honí za tím žaludem, ale jeho postoje a projevy frustrace se mění. Je teď více začleněn do příběhu, což je pro něj velký krok kupředu,“ říká Meledandri.

„Scrat připomíná člověka, který tančí před všemi ostatními lidmi pouze ve slipech. Permanentně jej pronásleduje smůla,“ říká režisér původního filmu Chris Wedge, který také nadaboval všechny Scratovy hrdelní projevy. „Publikum se ihned naladilo na jeho vlnu, protože každý podvědomě soucítí s outsiderem. V druhém pokračování jsme jeho postavu mnohem více rozvinuli, takže očekáváme, že reakce budou ještě nadšenější.“

Jakmile filmaři vyřešili vývoj v povahách a motivacích postav, přišel čas pustit se do vymýšlení nového světa, v němž se tento příběh odehrává: tající doby ledové. Zatímco většina scén původního filmu se odehrávala v popředí zasněžených hor a ledových plání, v novém, roztávajícím světě bylo dostatek prostoru i pro jiné, tepleji působící druhy prostředí. „Bylo důležité, aby vizuální stránka připomínala první film, ale zároveň působila dostatečně odlišně a svěže,“ říká Lori Forte. „Roztávající svět je velkým krokem kupředu, kterým můžeme publiku připravit úplně nový zážitek. Měli jsme k dispozici měnící se krajinu, která se pro postavy stává stále nebezpečnější, což dává ději velký spád.“

Vytvoření tajícího prostředí však bylo o poznání složitější – ve srovnání s předchůdcem si vyžádalo dvojnásobné množství efektů. V době mezi natáčením prvního a druhého dílu proběhl v Blue Sky Studios také obrovský pokrok v animaci srsti a vody. „Diváci si možná technologických pokroků v jednotlivých aspektech na první pohled nevšimnou, ale pocítí je – bude jim připadat, jako by si na postavy mohli sáhnout,“ říká Meledandri.

Nové postavy

Na konci Doby ledové vytvořili Manny, Sid a Diego poměrně nesourodou, ale úzce spjatou rodinu. V tomto pokračování se setkají s novými postavami, díky nimž se tato rodina může ještě rozrůst.

Manny, kterého stále ničí pomyšlení na to, že je posledním mamutem na celé zemi, náhle potká Ellie – svůj ženský protějšek. Zdá se, že nic nestojí cestě v tomu, aby se zrodila velká láska, ale jeden malý problém tady přece jen je – Ellie má drobné potíže s identitou a považuje sebe sama sa vačici. „Nemohli se přece potkat a ihned se do sebe zamilovat,“ říká Lori Forte. „Čím více komplikací jim v tom brání, tím legračnější to je.“

Aby se Ellie odlišila od Mannyho a působila dostatečně žensky, dalí ji filmaři do vínku kulatější tvary, drobnější tělo, veselý účes a světlejší, do červena laděnou barvu srsti. Saldanha se svým týmem vytvořili silnou fyzickou vazbu mezi Mannyho lakonickým stylem a nadšenou povahou Ellie.

„Dokud Manny nepotká Ellie, myslí si, že je tím úplně posledním mamutem na světě,“ říká Queen Latifah, která Ellie v původní jazykové verzi nadabovala. „Společně mohou zachránit svůj druh před vymřením, ale Ellie si musí nejdříve uvědomit, kým ve skutečnosti je.“

S Ellie putují dva její „bratři“, vačice Crash a Eddie. Oba jsou střelení a šílení, ale jejich láska a starostlivost vůči drahé sestře je okouzlující, místy až dojemná.

Animaci Crashe a Eddieho si režisér obzvláště užil, protože tyto dvě postavy jsou velmi fyzicky obratné a od Mannyho, Sida a Diega se docela hodně liší. Jejich ohebnost příspívá k nevázané a ztřeštěné legraci. „Crash a Eddie si rádi vyzkoušejí každý šílený kousek,“ říká Saldanha. „Jejich ztřeštěnosti nemají žádné hranice, což dává režisérovi i animátorům spoustu prostoru a kreativních možností.“

Hlavním postavám filmu zdatně sekundují různorodé záporné postavy. Pásovec Rychlý Tony je zručný podvodníček, který varuje všechna zvířata z údolí před nadcházející potopou – a při té příležitosti se z toho snaží vytřískat maximum. „Má obrovskou energii a žádné skrupule – působí jako hyperaktivní prodejce ojetých aut. Snaží se využít ve svůj prospěch úplně všeho, klidně i hrozící katastrofy,“ říká moderátor populární televizní show Jay Leno, který mu propůjčil hlas v původním dabingu.

O poznání hrůznějším nepřítelem je Sup holomek. Okřídlený predátor vnímá hrozící potopu jako jedinečnou příležitost – každé zvíře z údolí se může brzy stát potenciální potravou! Ani on však není tak nebezpečný jako Vápeňák a Požerák, dva pravěcí ještěři, kteří se poté, co je obleva osvobodí ze zajetí ledu, vydají naše hrdiny lovit. Vápeňák– tvor podobný krokodýlovi s dlouhým rypákem – ani Požerák, který je něčím mezi zabijáckou velrybou a tyrannosaurem rexem, ve filmu nemluví, což dává jejich nezastavitelné touze ještě hrůznější podobu.

Natáčení

Uznávaný výtvarník a designer Peter de Sève, který má na svědomí postavy z původního filmu, rád využil možnosti vrátit se ke svým původním postavám a také navrhnout několik nových. Jeho favoritem byla tentokrát Ellie. „Těší mě, že je nyní součástí tohoto světa silná a zajímavá ženská postava, protože v prvním dílu jsme žádnou takovou neměli,“ říká de Sève. „Ellie je chytrá, výstřední a doopravdy ví, kým je – nehledě na její zmatky ve věci vlastní identity.“

Při vytváření vizuální podoby Crashe a Eddieho de Sève studoval různé další druhy hlodavců včetně psounů stepních a mungů. Oba výtečníky navrhl tak, aby měli podélný tvar a přisoudil jim velmi pružná těla, aby se mohli na plátně pořádně vyblbnout. Mezi novými postavami se objeví také několik zvířat, která byla původně navržena pro první film, ale filmaři je nakonec nepoužili. „Umíral jsem touhou mít v tomhle filmu nějaké opeřence,“ říká de Sève. Přání se mu splnilo – ve filmu se objevuje nejen Lone Gunslinger Vulture, ale také kondoři a několik dalších okřídlenců.

Jistých změn však doznaly také modely Mannyho, Sida a Diega. „Vždycky jsem si říkal, že by měli projít určitým osobním vývojem, který by se odrazil v jejich povahách i podobě,“ říká de Sève. „Provedli jsme na jejich vzhledu jemná vylepšení, ale vzhledem k původnímu filmu jsme samozřejmě nesměli být příliš radikální.“

Na vylepšování těchto i jiných postav de Sève úzce spolupracoval s oddělením modelování, které měli pod palcem Mike Defeo a Shaun Cusick. Nejprve vytvořili extrémně detailní modely, které poté nasnímali do počítače, čímž získali digitální trojrozměrné modely skutečných předloh.

Poté následoval proces, v jehož průběhu byl model „vybaven“ kostrou a svaly. V této fázi postavy také získaly pohybové vlastnosti, různé obličejové grimasy a schopnost pohybovat čelistí, obočím a očními víčky.

Oddělení, které mělo na starosti celkové pojetí scén, dohlíželo na zachování kontinutity v přechodech mezi jednotlivými záběry. Často vytvářelo trojrozměrný koncept scény, aby animátoři měli představu, jak přesně má záběr vypadat a co se v něm má dít.

Oddělení animace si pak pod vedením Jamese Bresnahana, Galena Tan Chu a Michaela Thurmeiera vzalo do parády všechny prvky, které se v té které scéně měly pohybovat – postavy a někdy i samotnou kameru. Oproti 35 animátorům, kteří se podepsali pod první Dobou ledovou, jich na tomto filmu pracovalo rovných 60. Jejich vyšší počet zapříčinila zejména potřeba zvládnout propracovanější efekty a obecně větší rozsah práce. „Vzali jsme postavy z původního filmu a vytvořili pro ně nové modely s pokročilejším ovládáním, díky němuž jsme s nimi mohli provádět nové kousky. Tento film je na úplně jiné úrovni,“ říká Galen Tan Chu.

Animátoři hráli klíčovou roli nejen při modelování vnější podoby jednotlivých postav, ale také jejich charakterů. „Lidé nám často přisuzují velký podíl na vykreslení citů a emocí postav,“ říká dabér Ray Romano. „Obrovskou část hereckého projevu mají však na svědomí animátoři, kteří na filmu pracovali celé roky.“ Thurmeier ale podíl herců nijak nesnižuje: „Jsou pro nás obrovskou inspirací. Spousta věcí, které nám poskytují, mají pro animátory cenu zlata.“

Novými favority týmu animátorů byli Crash a Eddie, hyperaktivní vačice se zálibou v krkolomných vylomeninách. „Všichni už se nemohli dočkat, až se do nich budou moci pustit,“ říká vedoucí animátor David Torres. „Jsou jako Scrat – mají tolik fyzické energie, že s nimi můžete dělat v podstatě cokoliv.“

Každá z postav měla svá specifika: „Manny docela často obrací oči v sloup a hodně záleží na tom, do jaké polohy nastavíte jeho obočí a jak zakryjete srstí jeho obličej. Diego má spoustu energie a jeho chování je různorodé – je to přece jenom tygr. Oproti předcházejícímu filmu má oči trochu více u sebe a celkovým vzhledem více připomíná kočku. Také působí více hravě a méně hrozivě. Ale jinak je pořád sám sebou, jeho sarkastické poznámky rozhodně nikam nezmizely,“ vysvětluje David Torres, který strávil většinu času animací Diega. „Není nijak jemný z hlediska své osobnosti, ale má velmi jemné pohyby,“ říká Chu o postavě Sida. „To, jak přenáší váhu, pohybuje boky a drží ruce… Dá se říct, že je v podstatě pořád trochu shrbený.“

Velkých změn tentokrát dozná Scrat. Přestože se stále zoufale honí za svým vysněným žaludem, filmaři obohatili jeho pohybovou stránku a dodali jeho blbnutí nový rozměr. V jedné scéně, v níž je pronásledován malou armádou piraní, se přepne do módu Bruce Lee a předvede několik impozantních bojových chvatů, které masožravé ryby dokonale vyřídí.

Zatímco animátoři pilně pracovali na chování postav, oddělení materiálů vytvářelo pod vedením Michaela Eringise textury, kterými měly být modely potaženy – včetně kůže, klů nebo očí. Oddělení mělo na strarosti také vzezření sněhu, ledovců, kamenů a stromů a zakomponování jemných detailů, jakým je například obroušení rohů kamenů či výčnělků na stromech.

Efekty a nové technologie

Společnost Blue Sky Studios, která stojí za animovanými trháky Doba ledová a Roboti a oscarovým krátkým snímkem Bunny, proslula svým proprietárním softwarem CGI Studio, který je považován za nejlepší program pro raytracing v celém filmovém průmyslu. Pro druhé pokračování Doby ledové Blue Sky svou revoluční technologii ještě výrazně vylepšili, především v oblastech renderování srsti a vodních ploch.

Programátoři z Blue Sky se pod vedením vedoucího oddělení animace srsti a peří Erica Mauera pustili do kompletního přepracování stávající renderovací technologie, což ve výsledku postavám významně přidalo na realističnosti. Místo toho, aby bylo ochlupení nanášeno přímo na postavu jako v původní Době ledové, využili voxelový renderovací systém, který srst modeluje zvlášt.

Výsledný efekt je strhující: například Manny se může pochlubit dvěma miliony samostatně vyrenderovaných chlupů na zádech. Je to pořád ten Manny, kterého jsme si zamilovali v původním filmu, ale vypadá lépe než kdy předtím.

Nové srsti se dočkal také Scrat. „Největší změny se týkají jeho ocasu. V Době ledové vypadal jako velký balón, nyní působí reálně, jako opravdový veverčí ocas,“ říká Maurer. „Jemná srst na ocase a chvějící se čenich mu přidává na realističnosti. Samozřejmě víte, že to není skutečný tvor. Ale taková míra detailu a realismu vás přiměje na to zapomenout,“ dodává Chris Meledandri.

Podobných kouzel filmaři využili i v případě opeřených postav – supů, kondorů a prehistorických emu.

Nová technologie filmařům umožnila vystavit srst a peří různým dynamickým vlivům, jakými jsou vítr nebo voda – která byla vzhledem k tajícímu prostředí tentokrát velmi důležitá. Tým vytvořil u každého typu srsti několik různých verzí, které se lišily mírou vlhkosti.

Nešlo však pouze o srst – filmaři museli vyřešit také to, jak bude probíhat vzájemná interakce vody a samotných postav, což vzhledem k extrémní náročnosti simulace vody nebylo nijak snadné. „Většina animovaných filmů jako Hledá se Nemo nebo Příběh žraloka se odehrává téměř výhradně pod vodou, což je mnohem menší problém. V tomto filmu ale postavy tráví většinu času tím, že na vodu přímo reagují, stejně jako ona na ně: ráchají se na hladině, plavou, potápějí se…“

Stejně jako srst a peří získala i voda ve filmu vlastní „osobnost“. Filmaři vytvořili systém, díky němuž mohli vodě udávat směr a ovládat ji podobně jako kteroukoliv jinou postavu.

Na podobě roztávajícího prostředí se významnou měrou podepsal také hlavní výtvarník Thomas Cardone, který svou práci začal podrobným studiem prostředí původní Doby ledové. „Doba ledová byla z výtvarného hlediska krásně jednoduchá,“ říká Cardone. „Zatímco v ní šlo o přechod podzimu v zimu, tentokrát se mění zima v jaro.“

DOBA LEDOVÁ: OBLEVA je výsledkem práce několika stovek filmařů, umělců, vědců, techniků a řemeslníků. Pod režijní taktovkou Carlose Saldanhy a vedením producentky Lori Forte a vedoucích výroby Christophera Meledandriho a Chrise Wedgea vznikl film, který nejen znovu představí publiku milované postavičky z filmu Doba ledová, ale také je zasadí do ještě zábavnějšího, úžasnějšího a většího světa. „Chtěli jsme připravit divákům zážitek, který by byl něčím víc než jen pokračováním příběhu, jenž jsme začali vyprávět v Době ledové,“ říká Saldanha. „Proto jsme jeho postavám dali nové motivace, zdůraznili jsme humor i emoce a umístili děj do dramatičtější situace.“

zdroj: Bontonfilm